Domácí lokality

Identifikovat přírodní památku Baba v severní části Prahy není tak složité. Důvodem je nápadně vyhlížející zřícenina, která je při cestě severním údolím Vltavy prakticky nepřehlédnutelná. Přestože by se očekával její letitý původ, byla dostavěná až v novější době na starších základech. Tato nápadná ostrožna s dobrým rozhledem a z větší části chráněná před nezvanými návštěvníky byla už v pozdní době kamenné sídlem kultury nálevkových pohárů. Osídlení tohoto území bylo potvrzeno také v době bronzové hroby únětické kultury.

Číst dál

Soutěska Divoké Šárky patří k nejzajímavějším a nejpoutavějším přírodním celkům na území Prahy. Svou malebností a příkrými svahy dotvářejícími zajímavou krajinnou scenérii odjakživa přitahovala jak přírodovědce, tak milence a romantiky. Jeden takový o ní už na přelomu 18. a 19. století psal jako o skutečné divoké krajině nehostinných balvanitých sutí se sporou vegetací.

Číst dál

Jen málo údolí v Praze má tak romantický nádech jako údolí Tiché Šárky. Znatelný je kontrast oproti blízké Divoké Šárce – většina turistů a návštěvníků se při svých výletech vyčerpá zpravidla již zde, a tak můžeme říct, že údolí Tiché, Horní a Dolní Šárky je skutečně v tomto smyslu (a samozřejmě v rámci možností velkoměsta) „tiché“. Samotná Dolní Šárka představuje závěr údolí táhnoucí se od Vltavy až téměř po Ruzyni. Celé údolí představuje výjimečný krajinářský komplex vyhlášený jako přírodní park Šárka-Lysolaje. Hranice Dolní Šárky je vymezena přibližně řekou Vltavou a usedlostmi Žitná a Mrázovka.

Číst dál

Bohnické údolí bylo vyhlášeno jako chráněné území v roce 1982 o velikosti 4,6 hektarů s navazujícím ochranným pásmem o rozloze téměř 40 hektarů. Je tvořeno jižně orientovaným svahem v bočním zalesněném údolí Vltavy, v těsné návaznosti na městskou čtvrť Bohnice. Údolím protéká Bohnický potok pramenící na okraji staré zástavby, voda se v něm však objevuje pouze ojediněle. Předmětem ochrany jsou skalnaté svahy vystupujících mírně kyselých břidlic se společenstvy skalních stepí a teplomilných křovin.

Číst dál

Přírodní památka Čimické údolí je tvořena mělkým údolím začínajícím při západním okraji zástavby Čimic a v blízkosti objektů Psychiatrické léčebny Bohnice v pramenné oblasti Čimického potoka. Končí postupně se zazemňujícím Kostoprtským rybníkem. Předmětem ochrany jsou skalnaté k jihu obrácené svahy tvořené proterozoickými břidlicemi s výchozy buližníku, na ně je vázán výskyt vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů.

Číst dál

Přírodní památka Havránka je součástí pražského přírodního parku Drahaň – Troja, přičemž samotné toto území lze ještě rozdělit na dvě specifické lokality: jednou je území Pustá vinice a druhou prameniště Haltýř.

Číst dál

Přírodní rezervace Podhoří je nejcennějším chráněným územím v Trojské kotlině. Strmé skalní srázy (se 100 metrovým převýšením) nad údolím Vltavy daly vznik unikátním společenstvům, která chrání řadu rostlin a živočichů. Vrcholové části navazují na sídliště Bohnice.

Číst dál

Přírodní památka Salabka byla vyhlášena za chráněné území v roce 1982. Tvoří ji svah, který příkře spadá do mělkého uzavřeného údolí. Od paty svahu po vrchol je převýšení 25 metrů. Uzavřeností údolí je podmíněno i teplejší klima než v jiných částech Trojské kotliny. Údolí je v severovýchodní části ohraničeno usedlostí Pazderka, přiléhající k bohnickému sídlišti, a v jihozápadní části usedlostí Salabka (stejný název má i vinice na protějším svahu).

Číst dál

Již na samém severním okraji přírodního parku na pravém břehu kaňonovitého údolí Vltavy (jižně od vyústění Drahanského potoka) se nachází přírodní památka Zámky. Byla vyhlášena včetně širšího ochranného pásma v roce 1982 pro ochranu bohatě vyvinutých teplomilných společenstev skal, skalních stepí, křovin a jejich lemů. Je tvořena dvěma částmi obklopujícími ostře zaříznuté údolí v dolním úseku Čimického potoka, tzv. Zámeckou rokli.

Číst dál

Zřejmě nejvíce nedoceněnou částí přírodní parku Drahaň-Troja je Drahanské údolí táhnoucí se od Dolních Chaber až po své vyústění do Vltavy. Velká rozmanitost území je dána především jeho členitostí – naleznete zde jak údolní louky, rákosiny, břehové porosty, tak lesní společenstva nebo (pro svou významnost by se dalo říci zejména) výslunné partie jižních svahů, které hostí řadu vzácných druhů skalních stepí.

Číst dál