Jihomoravský

Mezi Hlohoveckým rybníkem a Nesytem se ve stínu národních přírodních rezervací a památek Lednicko-valtického areálu krčí vinohrady porostlá Stará hora. V jejím severním svahu, v místech bývalého vápencového lůmku, byla v roce 2002 na ploše 3 ha vyhlášena přírodní památka Kamenice u Hlohovce k ochraně teplomilných rostlinných společenstev (mapa).

Číst dál

Na pravém břehu řeky Dyje, pod silnicí z Lednice do Podivína se nalézá soustava mokřadů, kanálů a tůní vyhlášená v roce 1990 jako chráněné území Pastvisko u Lednice (mapa). Výměra činí 30 ha a hlavním předmětem ochrany jsou vzácní živočichové vázaní na mokřady, ať už jde o bezobratlé (měkkýše, pavouky, hmyz) nebo obratlovce, především ptáky, kteří zde hnízdí nebo sem zalétají za potravou. Na území je zakázán vstup, ostatně mokřady jsou obvykle přístupné jen obtížně, pro pozorování plachých ptáků zde byla zřízena pozorovatelna, dnes již silně zvetšelá. Ptáků zde lze spatřit opravdu hodně, potvrdit můžeme vlhy, volavky a vodouše, ale rostou zde i některé zajímavé rostliny.

Číst dál

Jednou z výrazných romantických staveb Lednicko-valtického areálu je Dianin chrám, lovecký zámeček ve tvaru vítězného oblouku, postavený roku 1812 a zvaný Rendezvous. Je ukryt na západním okraji Bořího lesa a celá uměle vytvořená krajina kolem zámečku s částí přilehlého lesa byla prohlášena národní přírodní památkou především k ochraně panonských teplomilných doubrav na píscích. Současná výměra činí 24 ha, území je chraněno od roku 1990.

Číst dál

Jihomoravský rybník Nesyt patří se svou nejednoznačnou výměrou asi 300 ha k plošně největším u nás a na Moravě je vůbec největší. Byl vybudován v 16. století na potoce Včelínek u obce Sedlec a dnes je součástí NPR Lednické rybníky zřízené především k ochraně vodního ptactva.

Číst dál

Slanisko u Nesytu a jeho okolí patří bezesporu k několika posledním významným lokalitám slanisek u nás. Na ploše skoro 7 hektarů se zde setkáme s množství velmi vzácných a ohrožených druhů slanomilných rostlin. Lokalita se nachází v blízkosti obce Sedlec (okres Břeclav), na pomezí Dyjsko-svrateckého úvalu a Milovicko-valtické pahorkatiny.

Číst dál

Oblast soutoku Moravy a Dyje je protkána vodními toky, kanály, tůněmi a slepými rameny a vyznačuje se plochostí hodné nížinné nivy. Může se tudíž zdát přinejmenším podivné, že se zde nalézají ostrůvky suchomilného rostlinstva. Ty se ukrývají na takzvaných hrúdech, jinak pozůstatcích písečných dun, vytvořených v poledové době před nástupem lesa a zarovnaných postupně ve středověku působením člověka, a sice zanášením nivy zvýšeným přísunem usazenin. Na jejich suchomilné a světlomilné rostlinstvo je pohlíženo jako na zbytkové, reliktní, neboť i dnes se hrúdy vyhnou většině i velkých záplav a patrně na nich nikdy nerostl hustý, stinný les.

Číst dál

Košárské louky (okres Břeclav) se rozprostírají kolem soutoku Dyje s Kyjovkou, či přesněji na jih od něj, v oblasti soutoku Moravy a Dyje a jsou považovány za významné především z hlediska výskytu vzácných ptáků. Na jaře jsou pravidelně (uměle) zaplavovány a vyskytuje se zde řada zajímavých druhů rostlin. Větší část se nachází již mimo oboru Soutok, severně od nich lze spatřit ropné vrty a vede jimi bývalá signálka jindy přísně střežené hranice s kapitalistickým Rakouskem.

Číst dál

Nedaleko jihomoravských Rakvic, u Trkmanského dvora (okres Břeclav), byla v roce 2008 vyhlášena přírodní památka Trkmanec-Rybníčky o výměře 45 ha (mapa). Území se nachází v nivě Trkmanky, je tvořeno terenními sníženinami se slanomilnou květenou a s výskytem vzácných obratlovců. Hlavním předmětem ochrany je kriticky ohrožený pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum), který se v současnosti u nás vyskytuje již jen v okolí Rakvic. Část ploch s tímto pcháčem, které se nalézají mezi dálnicí a železniční tratí, však chráněna není.

Číst dál

Břeclav je jihomoravské město známé z lidových písní a také jako železniční křižovatka. Leží na řece Dyji a na obě strany jejího toku se od Břeclavi táhnou lužní lesy, které začínají div ne přímo ve městě. Nedaleko zámku, hned za vodárnou, se v Kančí oboře nalézá zajímavá tůň Bruksa, oblíbená zvláště místními rybáři (mapa).

Číst dál

Tímto článkem zahajujeme na našem webu seriál, ve kterém budeme přinášet informace o výskytu rostlin na fotbalových hřištích. Zajímat nás bude samozřejmě vše, především se však pokusíme najít druhy vzácnější, tedy i ohrožené a chráněné. Zdálo by se, že travnatá plocha pražské Sparty či Slávie, stejně jako ostravského Baníku nebo drnovického FC, nemůže z botanického hlediska nic mimořádného nabídnout. Těžko odhadovat, uvidíme. Už teď však tušíme, že můžeme najít mnoho zajímavého na hřištích v menších městech a na vesnicích. A abychom vám to hned dokázali, vybereme na začátek ten nejtěžší botanický kalibr. Zavedeme vás na fotbalové hřiště do jihomoravské vesničky Dobré Pole.

Číst dál

Mám rád staré mapy. Zrovna před nedávnem jsem v jednom pražském antikvariátu objevil dosti podrobnou protektorátní mapu Hodonínska a části Břeclavska, která byla vytvořena podle revize z roku 1932. Velmi mne zaujala, je na ní totiž ještě patrné i dnes už zaniklé Kobylské jezero. Koupil jsem ji ale nejen proto. Celý tento kraj mám velmi rád, jezdím sem vždy s nadšením. Určitě bude zajímavé si projít tento kraj právě podle této mapy.

Číst dál

Na našem území se pěstovaly mandloně (Prunus dulcis) už od začátku 17. století. O jejich existenci se však u nás samozřejmě dobře vědělo už mnohem dříve, zmiňují se o nich kupříkladu i české lékařské herbáře z 16. století, byla jim připisována velmi dlouhá řada výjimečných schopností. V této době se k nám nejspíš přivážely především z jihu Evropy, pěstovaly se však například i v německém Porýní. Největší mandloňové sady byly u nás vysázeny v minulém století kolem Hustopečí (okres Břeclav). Mandloně vyžadující teplé podnebí jsou v Evropě pěstovány hlavně ve Středozemí; hustopečské mandloňové sady jsou tedy unikátem nejen v České republice, ale také v rámci střední Evropy. Dnes provede návštěvníky dvěma zachovanými sady naučná stezka se sedmi informačními tabulemi a rozhlednou.

Číst dál

Přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova (okres Břeclav) má rozlohu bezmála 104 hektarů, nachází se v nadmořské výšce od 300 do 340 m, vyhlášena byla v roce 1956.

Číst dál

Jihomoravská obec Kurdějov (okres Břeclav) leží nedaleko Hustopečí a je významná svým původně gotickým kostelem, mimořádnou a nanejvýše zajímavou kulturní památkou, u nás vpravdě nevídanou. Mezi přírodovědci je Kurdějov ovšem proslulý spíše svým okolím s cennými stepními lokalitami, za všechny připomeňme Kamenný vrch u Kurdějova. Opomíjet nemůžeme ani lesy nad Kurdějovem, kde se na jediném místě u nás vyskytuje zajímavý relikt timoj trojlaločný (Laser trilobum).

Číst dál