Syn.: Rubus guianensis Focke, orth. var., Rubus schomburgkii Klotzsch, nom. nud.
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Druh severu Jižní Ameriky, vyskytuje se v andské oblasti Kolumbie a Venezuely, zasahuje i do Guyanské vysočiny na jihovýchodě Venezuely a v Guyaně. Byl popsán z Roraimy, odkud pocházejí i naše snímky.
Ekologie: Roste v horských oblastech, na stanovištích vlhkých, skalnatých, v nadmořských výškách zhruba od 1300 až do 3050 m.
Popis: Keř s prýty dlouhými, trnitými. Květonosné prýty jsou v průřezu okrouhlé, přitiskle chlupaté, trny jsou zhruba 5 mm dlouhé, zahnuté. Listy jsou řapíkaté, trojčetné, všechny lístky s krátkými řapíčky a čepelemi eliptickými, 8–10 cm dlouhými a 2–3 cm širokými, na okraji pilovitými, na líci lysými, na rubu šedozelenými, na žilkách chlupatými a zhruba s 15 páry vedlejších žilek; palisty jsou čárkovité. Květenství je latnaté, terminální nebo axilární; listeny jsou čárkovité; kališní lístky jsou kopinaté, plstnaté; korunní lístky obvejčité, bílé. Souplodí je kulovité, složené z peckoviček.
Poznámka: V Evropě patří rod Rubus k nejobtížnějším skupinám cévnatých rostlin. Je to zapříčiněno skutečností, že většina druhů se rozmnožuje apomiktickým způsobem, který stabilizuje nepatrné genetické, potažmo morfologické odchylky (jednotlivé druhy se chovají víceméně jako klony). Naproti tomu mezi ostružiníky ve východní Asii i v Americe naprosto převažuje standardní sexuální rozmnožování, což s sebou nese i „normální“ vnitrodruhovou proměnlivost. Proto jsou tamější druhy od sebe v zásadě dobře odlišitelné. Do Jižní Ameriky ovšem rod zasahuje jen okrajově a je o něm relativně málo informací.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 25. 1. 2016 (Venezuela, Roraima).