Jean Ruel (také du Ruel, de la Ruelle, Rueil, Ruell, latinizováno Ruellius Johannes, Ruella) narodil se v roce 1474 v Soissons, zemřel dne 24. září 1537 v Paříži. Francouzský lékař.
Podle starších životopisů získal latinské a řecké vzdělání jako samouk. Potom vystudoval v Paříži medicínu – titul bakalář obdržel v roce 1500, licenciát (vyšší akademický titul, členství na fakultě a možnost vyučovat) získal roku 1502, profesorem na lékařské fakultě se stal v roce 1506. V univerzitní kariéře pokračoval a v letech 1508–09 působil na lékařské fakultě jako děkan. Francouzský král František I. ho jmenoval svým osobním lékařem. Ruel po smrti manželky přijal nižší svěcení a 12. 12. 1526 byl zvolen kanovníkem kapituly Notre Dame. Většinu svých spisů věnoval králi jako svému ochránci.
Dnes je jeho nejznámějším dílem De natura stirpium libri tres (Paris 1536), kde publikoval soupis botanických a farmaceutických znalostí své doby. Uvedl zde asi 600 rostlin, a to v abecedním pořadí podle latinských jmen (jsou zde uvedena i jména francouzská), s víceméně morfologickými popisy. Použil zde údaje z řecké, arabské a latinské literatury, ale i vlastní pozorování. Na zakázku krále sepsal kompilaci Veterinariae medicinae libri II (1530). Soustavně sbíral řecké a latinské rukopisy a některé z nich přeložil. Velké uznání mu přinesl překlad Dioscoridovy práce (De Materia Medica) do latiny a její komentované vydání z roku 1516, které posloužilo univerzitní výuce. Přeložil též Therapeutikon byzantského lékaře Actuaria (žil pravděpodobně v letech 1275–1328). Toto dílo v roce 1539 vydal jeho přítel a spolupracovník Dionysius Coronius jako spis De medicamentorum compositione. Znal se s předními humanisty své doby, např. s Erasmem Rotterdamským (1467–1536) a Guillaumem Budé (1467–1540).
C. Plumier na jeho počest pojmenoval rod Ruellia, Acanthaceae; Linné později toto jméno převzal.
