Syn.: Cassia surattensis Burm. f., Cassia fastigiata Vahl, Cassia glauca auct. non Lam., Psilorhegma planisiliqua (L.) Britton et Rose, Senna speciosa Roxb.
Česká jména: séna (Huber 1596)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh pochází z jihovýchodní Asie – od Indie po Polynésii a severní Austrálii. Pěstován v mnoha tropických a subtropických oblastech světa (Maskarény, jižní Čína, Tchaj-wan, jižní Japonsko, Havajské ostrovy, Karibik), často zplaňuje, v některých zemích má jeho šíření invazivní charakter. Rozlišují se dva poddruhy – S. s. subsp. surattensis a subsp. sulfurea.
Ekologie: Původně patrně druh rostl v tropických lesích, v současnosti je však rozšíření výrazně poznamenáno dlouhou dobou jeho kultivace. Dnes tedy roste na řadě stanovišť, často v okolí lidských sídel.
Popis: Keř dorůstající většinou výšky 3 m, někdy malý strom až 7 m vysoký, bohatě větvený. Mladé větvičky a květní stopky jsou jemně krátce chlupaté. Listy střídavé, 5–22 cm dlouhé včetně řapíku 2–6 cm dlouhého, palisty obvykle opadavé, lístky sudozpeřené, ve 4–10 párech, krátce stopkaté, eliptické až skoro obvejčité, dlouhé 2–5 cm, do 1,5 cm široké, lysé nebo jemně chlupaté. Květenství terminální, hroznovité, 4–10květé, stopky květů 1,5–3 cm dlouhé, květy pětičetné, žluté, 2,5–4 cm velké, korunní lístky nehetnaté, semeníky hákovitě ohnuté nahoru, z 10 tyčinek jsou dvě spodní mírně větší, nicí. Plodem je plochý lusk, 8–15 cm dlouhý, s oblými plochými semeny.
Využití: Dekorativní dřevina kvetoucí po většinu roku, pro svoji nenáročnost často vysazována ve veřejných výsadbách v ulicích a parcích. Květy se používají v jihovýchodní Asii jako projímadlo.
Fotografováno dne 24. 3. 2011 (Vietnam, Monkey Island u Nha Trang).