STIPA EPILOSA Martinovský – kavyl / kavyľ

Syn.: Stipa pulcherrima subsp. epilosa (Martinovský) Tzvelev
Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Stipa epilosa

Rozšíření: Balkánsko-maloasijský druh; roste v Severní Makedonii, Řecku a Bulharsku, možná i v dalších balkánských zemích (např. v Albánii, Kosovu, Srbsku a Rumunsku), dále v Turecku, zřejmě i na Kavkaze a v Zakavkazí.

Ekologie: Roste nejčastěji v horských trávnících, velmi často nad horní hranicí lesa, obvykle provází bazické podklady, zejména vápence.

Stipa epilosa

Popis: Hustě trsnatá vytrvalá tráva, vysoká 35–60 cm; stébla jsou přímá, lysá nebo pod květenstvím přitiskle chlupatá, s 3–4 kolénky. Listy nekvetoucích výhonů jsou čárkovité, za vlhka ploché, za sucha svinuté a o průměru 0,5–1 mm, na vnitřní (adaxiální) straně žebrované, na žebrech jemně drsné, na vnější (abaxiální) straně téměř hladké, jen na bázi vnějších listů někdy s drobnými tupými papilami, na vrcholu bez štětičky chloupků; listy kvetoucích lodyh jsou podobné; jazýček přízemních listů je 0,5–1 mm dlouhý. Květenství tvoří 7–8 jednokvětých klásků; plevy jsou 3,5–7 cm dlouhé. Obilka je okoralá, její tělo je 1,8–2,1 cm dlouhé, se 7 chlupatými liniemi, z nichž 3 hřbetní jsou víceméně stejně dlouhé, břišní dosahují až k vrcholu těla obilky; osina je (26–)28–31 cm dlouhá, v horní části péřitá, její lysá dolní (zkroucená) část je až po kolénkovité ohnutí 4–5 cm dlouhá.

Poznámka: Taxon blízce příbuzný kavylu sličnému (Stipa pulcherrima), s nímž je některými autory synonymizován. Odlišuje se především hladkými listy, které i na vnitřní (adaxiální) straně postrádají výrazné chloupky na žebrech. Taxonomie péřitých kavylů je ovšem velmi komplikovaná; rostliny jsou zřejmě převážně autogamní a tvoří odlišné lokální populace.

Stipa epilosa
Stipa epilosa
Stipa epilosa

Fotografováno dne 20. 6. 2019 (Severní Makedonie, NP Galičica).