Rudolf Karl Friedrich von Uechtritz se narodil dne 31. prosince 1838 ve Vratislavi, zemřel 21. listopadu 1886 tamtéž. Významný slezský botanik 19. století.
V přírodovědném studiu měl dobrou oporu ve svém otci Maxovi Friedrichovi von Uechtritz (1785–1851), který jako rytmistr působil služebně ve Slezsku i na Moravě a přitom botanizoval, sbíral přírodniny, dokonce i publikoval odborné články. V letech 1849–57 Rudolf studoval na vratislavském gymnázium sv. Marie Magdalény, veškerý volný čas věnoval botanickému studiu, takže již za studií podnikl floristickou výpravu na Moravu (1855) a do Vysokých Tater (1856). Po maturitě studoval v letech 1858–63 na Vratislavské univerzitě (Schlesische Friedrich-Wilhelms-Universität) u botaniků Heinricha Göpperta, Ferdinanda J. Cohna. V roce 1858 navštívil Tyrolsko a Benátsko, v dalších letech poznával jednotlivé německé země. Během studia onemocněl (srdeční choroba), z univerzity musel ze zdravotních důvodů odejít. Od roku 1868 byl touto nemocí často upoután na lůžko, avšak o botaniku se nikdy zajímat nepřestal.
Přátelil se s mnoha tehdejšími významnými botaniky, např. s Pierrem E. Boissierem, Alexandrem Braunem, Vincze von Borbásem, Antonem Kernerem, Karlem J. Maximowiczem, Josifem Pančićem, Heinrichem G. Reichenbachem, také s českým vědcem Janem Evangelistou Purkyně. Byl členem spolku Schlesische botanische Tauschverein.
S Emilem Fiekem se podílel na vzniku knihy Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Antheils, enthaltend die wildwachsenden, verwilderten und angebauten Phanerogamen und Gefäss-Cryptogamen (1881), napsal do ní mimo jiné například část Die Vegetationslinien der schlesischen Flora, doplnil rozšíření rostlin v okolí Vratislavi a vytvořil pasáž o jestřábnících. Tato kniha obsahuje 1513 původních taxonů rostlin, k tomu zahrnuje ještě i křížence (128), rostliny zplaňující (69) a druhy pěstované (51). Uechtritze si velmi považovali i moravští floristé E. Formánek a F. Polívka, oba jej označovali za osobnost, která měla velké zásluhy na prozkoumání květeny Slezska. Formánek dokonce Floru Slezska označil za vzor pro zpracování zemských květen.
Své floristické nálezy Uechtritz uveřejňoval především v každoročních pojednáních pod titulem Ergebnisse der Durchforschung der schlesischen Phanerogamenflora, které vycházely v Jahres-Bericht der Schlesischen Gesellschaft für vaterländische Cultur. Psal ale také do vídeňského časopisu Österreichische botanische Zeitschrift. V posledních letech života se zabýval také flórou jižní Evropy, podle herbářových sbírek poznával především květenu Balkánského poloostrova (hlavně Rumunsko, Bulharsko a Srbsko). Jeho rozsáhlý herbář zakoupila Vratislavská univerzita.
Byl po něm pojmenován rod Uechtritzia Freyn, Asteraceae. V botanické literatuře se jeho jméno objevuje ve tvaru R. UECHTR., popsal například taxony Cerastium bulgaricum, Geranium ruthenicum, Hieracium dacicum, Hieracium pseudalbinum, Oxytropis carpatica, byly po něm pojmenovány druhy Brassica uechtritziana Janka, Consolida uechtritziana Soó, Delphinium uechtritzianum Pančić ex Huth, Festuca uechtritziana Wiesb., Orchis ×uechtritziana Hausskn., Potentilla uechtritzii Zimm., Salix uechtritzii Rouy aj.
V literatuře najdeme i Rudolfova otce Maximiliana Friedricha Sigismunda von Uechtritze, pro něj se oficiálně používá zkratka UECHTR., takže by měl být autorem například taxonů Hieracium wiesbaurianum, Potentilla silesiaca, Taraxacum haussknechtii. Ve skutečnosti jsou ale obě podoby jména Uechtritz používány dosti zmatečně.
