Chráněné území vyhlášené v roce 1990 na ploše 27,75 ha chrání louky na jihovýchodním okraji Jeníkova (okres Chrudim – mapa), směrem k obci Kameničky. Nachází se v mělké sníženině, kde dříve bývaly rybníky. Dodnes se na území přírodní památky dochovaly tři hráze po různě velkých rybnících. Nejvýchodnější hráz je zároveň i východní hranicí chráněného území.

Chráněné území se nachází západně od okraje obce Vortová (okres Chrudim – mapa) a zahrnuje stejnojmenný rybník a na něj navazující vlhké louky. Při vyhlašování byl do přírodní památky na jejím západním okraji nepříliš vhodně začleněn smrkový les. Celková rozloha chráněného území vyhlášeného v roce 1990 je 29,81 ha. V minulosti bylo území narušeno odvodněním a regulací potoka.

Maloplošné chráněné území Ranská jezírka, vyhlášené v roce 1990 na ploše 27,21 ha, se nachází 3 km jihozápadně od Starého Ranska a 3 km severovýchodně od Havlíčkovy Borové (okres Havlíčkův Brod – mapa). Chrání území, kde byla od středověku těžena (převážně povrchově) železná ruda. Pozůstatkem po těžbě ukončené v 19. století jsou četná, různě velká jezírka a také staré odvaly hlušiny.

Jižně od Ždírce nad Doubravou (okres Havlíčkův Brod) se nachází rozsáhlé chráněné území, které tvoří lesní porosty na svazích Ranského Babylonu (673 m n. m.). První chráněné území zde bylo vyhlášeno v roce 1956 a jmenovalo se Staré Ransko podle nejblíže ležící obce. Důvodem ochrany byla bohatá lokalita bledule jarní. Tato rezervace měla rozlohu 35 hektarů. V roce 1997 byla rezervace rozšířena na rozlohu 159 hektarů, dostala jméno Ranská bahna a byla přehlášena do kategorie národní přírodní rezervace. Dnešní jméno Ransko získala v roce 2010, kdy byla rozšířena na současnou rozlohu 695,4 ha. Jméno Ransko také používá evropsky významná lokalita, která byla navržena pro ochranu biotopů olšovo-jasanových luhů, acidofilních a květnatých bučin. Její plocha je menší (263 ha), protože zahrnuje především porosty přírodních biotopů.

Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1990 na rozloze 16,06 ha a 29,66 ha ochranného pásma. Nachází se asi 2,5 km jižně od Krucemburku (okres Havlíčkův Brod), převážně na jihovýchodních březích rybníka Řeka. Předmětem ochrany je poměrně rozsáhlý komplex slatinných luk a mokřadů doprovázejí říčku Doubravu při ústí do rybníka a na jeho přilehlých březích.

Chráněné území se nachází asi 1,5 km jihozápadně od obce Vojnův Městec (okres Žďár nad Sázavou – mapa) a bylo vyhlášeno v roce 1988 na ploše 18,8 ha. Chráněno je údolí Štírového potoka pod hrází rybníka Malé Dářko až po silnici spojující obec Hlubokou s Krucemburkem.

Severovýchodně od obce Vojnův Městec (okres Žďár nad Sázavou) se na jihozápadně exponovaných svazích mírně se svažujících do údolí potoka, který je odvodňuje, nachází na ploše 13,38 hektarů (a 2,33 ha ochranné pásmo) přírodní památka Suché kopce. Její název je zavádějící, protože v chráněném území se nachází řada pramenů, z nichž některé (převážně na západním okraji) byly v minulosti podchyceny do studní. Chráněné území je také poznamenané dřívějšími snahami o odvodnění. Do dnešním dnů se dochovaly tři hluboké odvodňovací příkopy vedoucí od pramenišť do údolí potoka.

Na severním okraji obce Svratouch (okres Chrudim) se nachází nevelké chráněné území tvořené dvěma oddělenými částmi. Při silnici ze Svratouchu do Krouny stojí budova bývalé hájenky, podle které je chráněné území pojmenováno. Za hájovnou se nachází první část přírodní památky, další leží asi 200 m západněji. Jejich celková plocha je 3, 2465 hektaru. Chráněny jsou dvě pramenné louky, z kterých vytékají zdrojnice říčky Krounky. Zajímavé je, že necelých 700 m odtud pramení řeka Chrudimka, která odtéká západním směrem, na rozdíl od Krounky směřující k severu.

Chráněné území vyhlášené v roce 1990 na ploše 87,41 ha se nachází na jihovýchodním okraji obce Kameničky (okres Chrudim). Na severu vede hranice podél silnice z Kameniček do Chlumětína, na jihu pak silnice do osady Krejcar. Přibližně uprostřed rezervace se nachází výrazná krajinná dominanta, vrch označovaný v mapách jako Vojtěchův kopec (673 m n. m.).

Na území CHKO Železné hory, asi 1,5 km jihozápadně od obce Trpišova, se ve Slavické oboře nachází rybník Boušovka (okres Chrudim). Jedná se o nevelký mělký lesní rybník napájený především srážkovou vodou. Rybník byl vyhlášen chráněným území v roce 1950 na ploše 1,14 ha a důvodem byla ochrana růžové formy leknínu bílého (Nymphaea alba). Ten zde byl však vysazen.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1990 se nachází 1,5 km jižně od Trhové Kamenice (okres Chrudim – mapa). Na ploše 5,56 ha jsou chráněny podmáčené a rašelinné louky s řadou pramenišť v nivě potoka a na mírně ukloněném východně exponovaném svahu. Součástí chráněného území jsou i lesní porosty, většinou však s převahou borovice lesní a smrku ztepilého. Výjimkou je stejnověká olšina na severním okraji přírodní památky.

Na severozápadním okraji obce Chuchel (okres Havlíčkův Brod) se nachází chráněné území vyhlášené v roce 2002 (mapa). Chráněno je 1,8 hektarů prudkého, převážně jihozápadně orientovaného svahu na opukách tzv. Dlouhé meze. Důvodem vyhlášení je ochrana vegetace krátkostébelných trávníků ze svazu Bromion, které jsou v tomto regionu velmi vzácné. Období, kdy bylo upuštěno od hospodaření na obtížně přístupném svahu, dodnes připomíná větší množství náletu především na východním okraji, ale i na západním, kde křoviny tvoří výraznou linii mezi horní hranicí svahu a polem ležícím nad ním.

Sad kaštanovníků jedlých (Castanea sativa) se nachází v městě Nasavrky (okres Chrudim – mapa), na svahu mírně ukloněném k severovýchodu, asi 100 m severně od zámku.

Chráněné území vyhlášené poprvé v roce 1954 a naposledy přehlášené v roce 2007 se nachází na pravém břehu Sečské přehrady, asi 2 km jižně od města Seč (okres Chrudim – mapa), v CHKO Železné hory. Vyhlášeno bylo především pro ochranu podhorských suťových lesů, reliktních borů a acidofilních bučin, také jako významná malakozoologická lokalita či hnízdiště výra velkého. Současná rozloha je 26,46 ha a zahrnuje skalní ostroh, na kterém se nachází zřícenina hradu Oheb, rozsáhlejší porosty acidofilních bučin se nacházejí jihovýchodně od zříceniny a menší porost bučin nacházející se jižně od silnice vedoucí z přehradní hráze do obce Proseč.

Přírodní památka se nachází 500 m jihozápadně od obce Dolní Sokolovec (okres Havlíčkův Brod – mapa). Byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 0,30 ha v bývalé pískovně, za účelem ochrany lokality s výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia).