Přírodní rezervace Svatý kopeček u Mikulova (okres Břeclav), která byla vyhlášena v roce 1946 a zaujímá rozlohu zhruba 37 hektarů, slouží k ochraně bradla jurských vápenců, které se zvedají nad městem.
Svatý kopeček je jedním z kopců Pavlovských vrchů, dosahuje nadmořské výšky 363 m. Má tvar oválného hřbetu s plochým vrcholem, jeho srázy jsou dosti strmé, místy skalnaté. V minulosti byl vrch využíván jako pastvina, později se stal také známým mariánským poutním místem. Na jeho vrcholu byly vystavěny sakrální stavby, z nichž nejvýznamnější jsou zvonice a kaple sv. Šebestiána, kaple sv. Rosálie a kaple sv. Barbory. Blízký Mikulov byl v minulosti velmi významným kulturním střediskem celého kraje, památkově cenným je i mikulovský zámek a část městského centra. V 17. století patřil Mikulov k největším městům jižní Moravy, byl centrem umění a vzdělanosti, kromě kultury křesťanské zde hrála velkou roli i kultura židovská, sídlil zde dokonce i zemský rabinát.
Avšak vraťme se zpět k přírodě. Na jižních svazích Svatého kopečku najdeme druhově pestrou skalní step, východní svahy pokrývají křoviny, severní svahy byly v minulosti zalesněny. Zdejší stepní stráně jsou opravdovým floristickým zázrakem, bylo zde zaznamenáno přes 400 taxonů cévnatých rostlin, najdeme zde samozřejmě i mnoho vzácných druhů. Svahy pokrývá pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), ve štěrbinách skal se zjara rozzáří tařice skalní (Aurinia saxatilis), tařinka horská (Alyssum montanum), drobné růžice dužnatých lístků prozradí netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), svou něžnou krásu ukáže i violka obojetná (Viola ambigua). Pozornost upoutají husté koberce kosatce nízkého (Iris pumila), místy si můžeme povšimnout i zlatých květů vzácného kosatce skalního písečného (Iris humilis subsp. arenaria). Žlutá zde svítí i v květech vzácné devaterky poléhavé (Fumana procumbens), hadího mordu rakouského (Scorzonera austriaca), česneku žlutého (Allium flavum), či koncem léta kvetoucí hvězdnice zlatovlásku (Galatella linosyris).
Modrá barvu zlata elegantně doprovodí v květech koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), chrpy chlumní (Centaurea triumfettii), koulenky prodloužené (Globularia bisnagarica), rozrazilu klasnatého (Veronica spicata) i zvonku sibiřského (Campanula sibirica). Tím však přehlídka mikulovských floristických pokladů rozhodně nekončí – jen ve velké zkratce jmenujme ještě alespoň kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), plamének přímý (Clematis recta), třemdavu bílou (Dictamnus albus), sinokvět měkký (Jurinea mollis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), ožanku horskou (Teucrium montanum) a diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum). Z křovin nesmíme opomenout dřín jarní (Cornus mas), hloh jednoblizný (Crataegus monogyna), mahalebku obecnou (Prunus mahaleb), ale i expanzivní trnovník akát (Robinia pseudacacia).
Velmi hojné jsou tu také zárazy. Kromě běžnějších druhů, jako je např. záraza bílá (Orobanche alba), zde objevíme i opravdové skvosty tohoto rodu, jako jsou záraza písečná (Orobanche arenaria) a záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris). Svatý kopeček je také jedinou známou lokalitou v Česku, na které se vyskytuje kavyl skalní (Stipa eriocaulis).
Mikulovský Svatý kopeček je lokalitou botanicky velmi cennou, od městského centra přitom leží jen co by kamenem dohodil a po pár schodech doběhl. Je proto nezbytné tuto lokalitu patřičně chránit. Na tomto výjimečném místě se obdivuhodně pojí kultura s přírodou – dech dějin vanoucí ze zdí barokních kaplí je tu provoněn magickým kouzlem okamžiku, které se horlivě natahuje ke světlu z čerstvě rozevřených květů. Je jen málo tak úžasných míst.
