Quercus robur, dub letní (Fagaceae):
- Výška stromu: 20 m (v roce 2009)
- Obvod kmene: 743 cm
- Šířka koruny: 21 m
- Odhadované stáří: zhruba 520 let (v roce 2019)
Tento dub roste na břehu rybníka pod areálem Želivského kláštera (okres Pelhřimov), při okraji silnice vedoucí do Červené Řečice. Památným stromem byl vyhlášen dne 17. 8. 1994 a z vyhlašovacího rozhodnutí se dovídáme, že tento úctyhodný exemplář je nejstarším a zároveň nejmohutnějším stromem v celém okrese Pelhřimov.
První roky života tohoto stromu lze snad klást někdy do přelomu 15. a 16. století. Místo, na kterém vyrostl, dříve patřilo k premonstrátskému klášteru, první řeholníci sem přišli už v roce 1149, tedy jen sedm let po osazení Strahovského kláštera v Praze. Avšak v roce 1467 získal tento klášterní majetek čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy, tato rodina pak západní část kláštera přestavěla na své panské sídlo. A právě z této doby zřejmě pochází i zmiňovaný dub, je dosti pravděpodobné, že až sem – tedy do okolí rybníka – zasahovala klášterní a následně i panská zahrada. Premonstráti koupili klášter od Trčků zpět až v roce 1622. Po požáru na počátku 18. století přestavěl konvent i kostel Narození Panny Marie významný český barokní architekt italského původu Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723), právě v této době zde působil také řeholní skladatel Josef Leopold Václav Dukát (1684–1717), autor duchovních kantát s názvem Cithara nova (1707). V době komunistické diktatury byl v klášteře zřízen internační tábor pro kněze a řeholníky, pak tu sídlil i ústav pro duševně nemocné. Nemálo lidského smutku i zlovůle buranů už muselo celé toto „Údolí štěstí“ snést.
Fotografováno na Velký pátek roku 2019.