Sušicko-horažďovické vápence, Kozlovská stráň – přírodní památka

Sušicko-horažďovické vápence, Kozlovská stráň - přírodní památka

Mezi Horažďovicemi a Střelskými Hošticemi se nad nivou pravého břehu Otavy zvedá nevysoká, ale prudká stráň se skalními výchozy, dnes odlesněná a chráněná od roku 2011 jako přírodní památka Kozlovská stráň (okres Strakonice). Rozloha chráněného území činí 1,3 ha. Důvodem ochrany je výskyt vzácného hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica), zachráněného takříkajíc na poslední chvíli. Druh je chráněn též přílohou II evropské směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a proto je Kozlovská stráň též součástí sítě evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.

Číst dál

Sušicko-horaždovické vápence, Pučanka – přírodní rezervace

Sušicko-horaždovické vápence, Pučanka - přírodní rezervace

Dovolím si nejprve osobní vzpomínku. Coby nezkušený jinoch milující kytičky jsem se stal hrdým majitelem knížky Františka Procházky Orchideje naší přírody a zatoužil spatřit bájné tořiče. Dnes, ve slastných dobách internetového šílenství, dnes je všechno snazší. Já se tenkrát musel spolehnout na tištěné zdroje, a ty se dušovaly, že mému domovu nejbližší naleziště tořiče, přesněji tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera), je jakási Pučanka u Velkých Hydčic na Horažďovicku (okres Klatovy). Vydal jsem se tedy vlakem na jednu ze svých vůbec prvních výprav za rostlinami, nejprve do Hydčic, odtud pěšky do Hejné a lačně se vrhnul do lesa. Pochopitelně, odtáhl jsem s dlouhým nosem, viděl jsem jen jakési podezřelé listy, snad okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) nebo kruštíku širolistého (Epipactis helleborine). Žádná lilie zlatohlavá (Lilium martagon), žádná sasanka lesní (Anemone sylvestris), natož pak tořič. Dnes, dnes se musím smát. Tořič hmyzonosný už zde řadu let nikdo neviděl, ostatně střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolaris) na nedalekém vrchu Kozníku také ne.

Číst dál

Sušicko-horažďovické vápence, Svaté Pole – přírodní památka

Sušicko-horažďovické vápence, Svaté Pole – přírodní památka

Starobylé městečko Horažďovice (okres Klatovy) v jihozápadních Čechách se může pochlubit zachovalými zbytky hradeb se třemi bránami, renesančním zámkem a moderním akvacentrem pro rodiny s dětmi. Součástí Horažďovic je také vesnička Svaté Pole, za jejímiž humny se nalézá stejnojmenná přírodní památka, vyhlášená v roce 2007 na výměře 3,5 ha k ochraně velmi bohaté populace rudohlávku kukačky (Anacamptis morio) a dalších vzácných rostlin.

Číst dál

Sušicko-horaždovické vápence, Vrch Lišná

Rabí (okres Klatovy) je mohutná a působivá hradní zřícenina, nachází se mezi Horažďovicemi a Sušicí na vyvýšenině nad řekou Otavou a je obklopeno vápencovými vrchy. Již v roce 1978 bylo prohlášeno národní kulturní památkou a je označováno za nejmohutnější českou hradní zříceninu. Slovo Rabí má stejný kořen jako rabování, proto je také „a“ krátké. I podhradí je zajímavé a je městskou památkovou zónou. Zmiňované vápencové vrchy nijak překvapivě hostí bohatou vápencovou květenu, podívejme se tedy blíže na jeden z nich a sice na kopec Lišná, i na jeho okolí.

Číst dál

Svojšínská pahorkatina, Černošínský bor – přírodní památka

Svojšínská pahorkatina, Černošínský bor – přírodní památka

Ospalé městečko Černošín (okres Tachov), ležící kdesi mezi Stříbrem a Planou u Mariánských Lázní, má svá nejlepší léta dávno za sebou. Posledním ranou, jež se na městečko snesla, bylo dobudování dálnice D5 až k hranicím, čímž notně poklesl význam silnice, na níž Černošín leží. Životnímu prostředí snížení provozu nepochybně prospělo, autobus sem však zajíždí jen ve všední dny. Ve svátek ať si každý poradí sám. Městečko přesto stojí za pozornost, kousek za městem nedaleko hřiště se nachází zajímavá přírodní památka Černošínský bor s výskytem vzácných rostlin v kulturním boru. Byla vyhlášena v roce 1990 na 2 ha.

Číst dál

Svojšínská pahorkatina, Krasíkov – přírodní památka

Svojšínská pahorkatina, Krasíkov – přírodní památka

Z holoroviny Krasíkovské hornatiny vystupuje nepříliš nápadný vyvřelý kužel Krasíkova (okres Tachov), korunovaný hradní zřiceninou a mnohem mladší kaplí sv. Máří Magdaleny, navíc s pseudogotickou věží. Když křepce vyběhneme až na vrchol, a výstup není těžký, pokud ovšem netrpíme dýchavičností, v podstatě nic nedosvědčuje, že se kdysi dávno jednalo o významné sídlo mocného rodu Švamberků. Chatrná zřícenina, podepřená kovovou vyhlídkou, již zmiňovaná kaple a sotva patrné valy osázené vstavači nedávají tušit o zašlé slávě. O té se lze poučit na tabulích, z nichž některé tvrdí, že hrad byl vypálen, zatímco jiné, že vyhořel. Buď jak buď, hrad třicetiletou válku nepřečkal a postupně vzal za své. Hradní vrch pomalu zarůstal listnatým lesem s bohatým podrostem daným úživným podložím a když zde byl v devadesátých letech 20. století nalezen vstavač bledý (Orchis pallens), nic nebránilo vyhlášení přírodní památky.

Číst dál

Svojšínská pahorkatina, Pod Volfštejnem – přírodní rezervace

Svojšínská pahorkatina, Pod Volfštejnem - přírodní rezervace

Nevelký hrad Volfštejn představuje cennou ukázku středověkého, přesněji románského hradního stavitelství v Čechách. Mimo dochovaný půdorys hradu vystavěného po sasko-hesenském způsobu je významná především dochovaná hradní obranná věž typu bergfrit ojedinělého kuželovitého tvaru, vzniklého ztenčováním zdiva ve směru do výšky z vnějšku, nikoli zevnitř, jak je obvyklé. Zřícenina je volně přístupná a probíhají na ní záchranné práce. Hrad byl vybudován ve svahu Vlčí hory vysoké 704 m n. m., výrazné čedičové kupy vypínající se nad Černošínem (okres Tachov).

Číst dál

Táborsko-vlašimská pahorkatina, Hroby – přírodní památka

Táborsko-vlašimská pahorkatina, Hroby – přírodní památka

Krajina na východ od bývalé bašty Husitů Tábora jistě nepatří k našim nejznámějším turistickým destinacím. Právě naopak, spíše připomíná místa, kde dávají lišky dobrou noc, jak se dříve říkávalo. A právě zde se u obce se strašidelným jménem Hroby nachází stejnojmenná přírodní památka, vyhlášená roku 1990 na nepatrné ploše 0,15 ha. Hlavním a v podstatě jediným důvodem ochrany je výskyt hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica), představující snad úplně poslední zbytek kdysi rozsáhlého výskytu této krásné hořcovité rostliny na Voticku a Táborsku.

Číst dál

TERMINALIA ARJUNA (Roxb. ex DC.) Wight et Arn. – vrcholák arjuna

Syn.: Pentaptera arjuna Roxb. ex DC., Pentaptera angustifolia Roxb., Pentaptera glabra Roxb., Pentaptera obovata DC., Terminalia berryi Wight et Arn., Terminalia glabra Wight et Arn., Terminalia ovalifolia Rottler ex C. B. Clarke, Terminalia psidiifolia Delile, Terminalia urjan Royle
Česká jména: vrcholák (Presl 1846, Mareček 2001)
Čeleď: Combretaceae R. Br. – uzlencovité

Číst dál

TEUCRIUM BOTRYS L. – ožanka hroznatá / hrdobarka strapcovitá

Syn.: Botrys chamaedryoides Fourr., Chamaedrys botrys (L.) Moench, Chamaedrys laciniata Gray, Scorodonia botrys (L.) Ser., Teucrium botrydium St.-Lag., Teucrium chamaedryoides (Fourr.) Bubani, Trixago botrys (L.) Raf.
Česká jména: ožanka hrozničková (Presl 1819, Opiz 1852), ožanka hroznatá (Čelakovský 1879, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: hrdobarka strapcovitá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Číst dál

TEUCRIUM CHAMAEDRYS L. – ožanka kalamandra / hrdobarka obyčajná

Syn.: Chamaedrys officinalis Moench, Teucrium officinale Lam., Teucrium pseudochamaedrys Wender.
Česká jména: ožanka menší (Hájek 1562, Huber 1596), ožanka kalamandra (Presl 1812, Sloboda 1852), ožanka, kalamandra (Čelakovský 1879), ožanka kalamandra (Polívka 1912, Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Číst dál

TEUCRIUM SCORDIUM L. – ožanka čpavá / hrdobarka cesnaková

Syn.: Chamaedrys scordium (L.) Moench, Teucrium palustre Lam., Scordium palustre (Lam.) Fourr., Monochilon palustris (Lam.) Dulac, Chamaedrys palustris (Lam.) Gray, Scordium officinale Gueldenst. ex Ledeb.
Česká jména: ožanka bahní (Presl 1819, Opiz 1852), ožanka čpavá (Čelakovský 1879), ožanka česneková (Dostál 1950), ožanka čpavá (Kubát 2002)
Slovenská jména: hrdobarka cesnaková (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Číst dál

THALICTRUM FLAVUM L. – žluťucha žlutá / žltuška žltá

THALICTRUM FLAVUM L. - žluťucha žlutá / žltuška žltá

Syn.: Thalictrum flavum subsp. euflavum Osvač., nom. inval., Thalictrum altissimum Thomas, Thalictrum angustatum Weinm. ex Lecoy., Thalictrum anonymum Wallr. ex Lecoy., Thalictrum belgicum Jord., Thalictrum capitatum Jord.
Česká jména: žlutuha bledě žlutá (Opiz 1852), žluťucha žlutá (Dostál 1950), žluťucha slatinná (Dostál 1989), žluťucha žlutá (Kubát 2002)
Slovenská jména: žltucha žltá (Dostál 1950), žltuška žltá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité

Číst dál