Syn.: Baccharis alata Hort. Berol. ex Loudon, Baccharis triptera Mart., Baccharis venosa (Ruiz et Pav.) Pers., Conyza genistelloides Lam., Molina venosa Ruiz et Pav.
Česká jména: pomíšenka (Presl 1846)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Andská oblast severozápadu Jižní Ameriky – areál se táhne od Kolumbie přes Ekvádor a Peru až po Bolívii. V literatuře se často setkáme s údaji kladoucími tento druh i do východní Brazílie, severní Argentiny a Uruguaye. Tato data mohou být mylná.
Ekologie: Roste na kamenitých a skalnatých horských svazích, v křovinách i vlhkých horských lesích, stoupá až do nadmořské výšky nad 4000 m.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeř s větvemi přímými, 50–100(–150) cm vysokými, nápadně křídlatými. Listy jsou silně redukované, velmi drobné nebo zcela chybí, jsou nahrazeny širokou, do článků rozdělenou trojicí křídel, která pokrývá větve po celé jejich délce. Úbory vyrůstají v přetrhovaném klasu při vrcholu větví, dosahují průměru asi 7 mm; zákrovy jsou válcovité, zákrovní listeny kopinaté, špičaté; květy jsou trubkovité, až 5 mm dlouhé, bělavé. Plody jsou nažky až 6 mm dlouhé, chmýr je víceřadý.
Záměny: Pomíšenek s křídlatými lodyhami najdeme v Jižní Americe více. Druhy Baccharis sagittalis (od Ekvádoru a severozápadní Argentiny až po jižní Brazílii) a Baccharis subalata (jižní Peru a střední Bolívie) se odlišují téměř vždy dobře vyvinutými listy, Baccharis articulata (střední Bolívie, severní Argentina, Paraguay a jižní Brazílie) má zase lodyhu jen se dvěma vstřícně postavenými křídly. Druh Baccharis crispa má úbory rozložené po delší části větví (tedy nejen při jejich vrcholu jako u B. genistelloides), jeho chmýr je zároveň jednořadý.
Využití: Rostlina se uplatňuje v tradiční jihoamerické medicíně, je to údajně dobrý lék na nemoci jater a trávicího traktu.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 17. 9. 2015 (Peru, Parque Nacional Huascarán).