David Douglas se narodil dne 25. června 1799 ve Scone v hrabství Pertshire (Skotsko), zemřel 12. července 1834 na Havaji. Britský botanik a cestovatel.
Jako syn kameníka chodil do školy pouze do 11 let, pak šel do učení do zahrad ve Scone Palace u Perthu, na panství hraběte z Mansfieldu. Tam pracoval sedm let, později začal studovat zahradnickou a botanickou literaturu. Na jaře 1820 získal místo v botanické zahradě Glasgowské univerzity a také navštěvoval přednášky botaniky na univerzitě. V té době zde působil jako ředitel zahrady a profesor botaniky W. Hooker. V roce 1821 spolu sbírali rostliny a Douglas se učil zpracovávat rostliny pro herbář. Po dvou letech společné práce Hooker doporučil svého asistenta Douglase do Horticultural Society of London, kde hledali zručného zahradníka a sběratele pro cestu na americký severozápad, na pobřeží Tichého oceánu. Douglas odjel v červnu 1823 z Liverpoolu do New Yorku. Prostudoval nejdůležitější literaturu – Purshovu Flora americae septentrionalis, Nuttallovu The genera of North American plants, Michauxovu The North American sylva. Při studiu se seznámil s J. Lindleyem a v pozdním létě 1824 s A. Menziesem. Také se znal s J. Torreyem a T. Nuttallem. Pravděpodobně při návštěvě u A. B. Lamberta viděl sbírky, na jejichž základě popsal Pursh rody Lewisia, Clarkia, Calochortus. V srpnu ve Filadelfii prostudoval rostliny dovezené výpravou Lewisovou a Clarkovou, zvlášť ty, které byly vhodné pro evropské zahrady. Některé už znal z anglických zahrad.
Severní Ameriku navštívil několikrát v letech 1823–34. Zkoumal území Oregonu, později Britskou Kolumbii a Hudsonův záliv, potom Kalifornii a oblast řeky Frazer. Cesty v letech 1824–27 a 1829–34 na západní pacifické pobřeží byly velmi důležité. Pro Hudson’s Bay Society zahájil v dubnu 1825 botanický výzkum v ústí řeky Columbia a dva roky se pohyboval na západní straně Skalistých hor. Ačkoliv zde botanizovali již A. Menzies a Lewis s Clarkem, vytvořil jedny z nejrozsáhlejších sbírek z této oblasti. V roce 1826 cestoval do vnitrozemí, vystupoval na vysoké hory, prošel Kaskádové pohoří. Sbíral rostliny kvetoucí a plodné, také se vracel pro zralá semena. Začátkem roku 1827 mu déšť a sníh zabránily v práci, proto se koncem března s malou skupinou vydal na cestu zpět do Anglie přes Hudsonův záliv. Plánovali přejít řeku Columbia, překročit Skalisté hory a dorazit na jihozápadní pobřeží zálivu. Dosáhli cíle 28. 7. 1827.
Douglas prožil dva frustrující roky v Anglii, kam přijel 15. 10. 1827. V té době popsal Pinus lambertiana na počest A. B. Lamberta. Mnohem více materiálu však nechal k popisu jiným. Koncem října 1829 zamířil zpět do severoamerické Kolumbie. Asi o osm měsíců později dorazil k Columbia River, sbíral na severozápadním pacifickém pobřeží. Při cestě na tichomořské pobřeží Severní Ameriky krátce navštívil Havaj. Také navštívil Kalifornii a později postoupil až na sever do Kanady. V roce 1834 Douglas procestoval komplex vodních ploch (Puget Sound, Pugetův záliv) a řeku Fraser. Své sběry posílal Hookerovi do Royal Botanic Gardens v Kew. Cestou do Anglie v roce 1834 se vylodil na Havaji, kde sám chodil po horách a při tom zahynul.
Byl buď velký smolař, nebo ho zaujetí úkolem zbavovalo pudu sebezáchovy. Při cestách po Kanadě při nehodě s kanoí spadl do ledovcové řeky, ztratil deník, pušku, sebrané rostliny a další věci. Jindy byl při studiu jmelí na stromě okraden o svrchník, peníze, zápisník a odbornou literaturu svým průvodcem. Také si někdy hřebíkem probodl nohu pod kolenem. Při hledání semen borovice Lambertovy sestřeloval šišky, tím přilákal indiány. Měl potíže se zrakem, které se postupně zhoršovaly. Na Havaji zemřel za podivných okolností při výstupu na Mauna Kea, podle všeho padl do vykopané jámy, která sloužila jako past na divoký dobytek. Byl pravděpodobně zabit býkem, který spadl do téže pasti. Nalezen byl již mrtvý a byl pohřben v Honolulu.
Sebral a uvedl do introdukce mnoho druhů jehličnatých dřevin včetně Pinus lambertiana a Pseudotsuga menziesii, později ještě Abies grandis, Cupressus macrocarpa, Pinus radiata, P. contorta, Picea sitchensis a další. Mnohé z těchto dřevin byly úspěšné v britském lesnictví a dřevařském průmyslu. Ačkoliv je Douglas známý především díky douglasce (Douglas fir), jejíž semena z Ameriky přivezl do Anglie, vědecké jméno Pseudotsuga menziesii tento strom získal na počest A. Menziese.
Dovezl také mnohé okrasné rostliny, asi 240 druhů, např. Ribes sanguineum, Gaultheria shallon, Lupinus polyphyllus, Eschscholzia californica. Jeho deník, který vyšel v roce 1914, má historickou i vědeckou hodnotu.
Standardní botanická podoba jeho jména je DOUGLAS. Na jeho počest pojmenoval J. Lindley rod Douglasia, Primulaceae – dnes již jen synonymum pro některé druhy rodů Androsace a Vitaliana. Druhové jméno douglasii na jeho počest nese víc než 80 druhů rostlin a živočichů, např. Spiraea douglasii; často se jedná o synonyma.
