ELEOCHARIS ACICULARIS (L.) Roem. et Schult. – bahnička jehlovitá / bahnička ihlovitá

Syn.: Chaetocyperus acicularis (L.) Nees, Clavula acicularis (L.) Dumort., Cyperus acicularis (L.) With., Eleocharis acicularis (L.) R. Br., Heleocharis acicularis R. Br., Isolepis acicularis (L.) Schltdl., Limnochloa acicularis (L.) Rchb., Mariscus acicularis (L.) Moench, Scirpidium aciculare (L.) Nees, Scirpus acicularis L., Trichophyllum aciculare (L.) House
Česká jména: bahnička jehlovitá (Domin et Podpěra 1928, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: bahnička ihlovitá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Eleocharis acicularis

Rozšíření: Velmi rozsáhlý cirkumpolární areál druhu, jehož centrum leží na severní polokouli, avšak okrajově zasahuje i na polokouli jižní, zahrnuje skoro celou Evropu (v Mediteránu je vzácnější), v Asii vede od Turecka a Íránu přes celou Sibiř a Kazachstán až na Dálný východ, na jihovýchodě Asie zasahuje Vietnam, Tchaj-wan, Filipíny, indonéský Celebes i Mikronésii. Roste v celé Severní Americe včetně Grónska, na jihu přes Mexiko a Střední Ameriku pokračuje dále do Jižní Ameriky, kde se vyskytuje ve Venezuele, Kolumbii, Ekvádoru a Bolívii. Byl zaznamenán i v jihovýchodní Austrálii. V areálu se v rámci druhu rozlišuje několik infraspecifických taxonů.
V Česku se vyskytuje roztroušeně až dosti často po celém území, na Moravě vzácněji. Vyhýbá se horským oblastem. Četnost výskytu se však snižuje.

Ekologie: Roste na vlhkých půdách, na obnažených dnech jezer (vzácně i brakických) a vodních nádrží, na prameništích, mokrých loukách, někdy i vzplývá na hladině mělkých vod, a to v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 3300 m. Ve střední Evropě kvete od června do října.

Eleocharis acicularis

Popis: Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a dlouhými kořenujícími výhonky s řadou drobných trsů, vysoká 2–10 cm. Lodyhy jsou jemné, čtyřhranné, na bázi pochvaté, pochvy bezčepelné. Klásky jsou drobné, špičaté, plevy červenohnědé se zeleným kýlem a bledým lemem, okvětní štětinky v počtu 0–4, blizny jsou tři, nažky jsou trojhranné nebo kruhovitého průřezu, 1,6–2,5krát delší než široké, s jemnou síťnatou skulpturou.

Záměny: Naše nejdrobnější bahnička. Záměna přichází v úvahu snad s bahničkou chudokvětou (Eleocharis quinqueflora), která má však větší nažky i delší plevy v kláscích a roste zejména na slatiništích. Rozměry a stanovištěm podobná může být i bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea). Ta však nese zpravidla více než jeden klásek, klásky jsou navíc zdánlivě postranní.

Eleocharis acicularis
Eleocharis acicularisEleocharis acicularis

Fotografováno dne 15. 8. 2013 (Česko, Čechy, u Františkových Lázní).