Syn.: Ephilobium atriplicifolium A. Cunn., Epilobium haloragifolium A. Cunn., Epilobium thymifolium R. Cunn. ex A. Cunn.
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu (ostrovy Severní, Jižní, Stewartův, Campbellův a Chathamské ostrovy).
Ekologie: Roste na loukách, pastvinách, v korytech řek, na vlhkých, ale dobře drenážovaných stanovištích. Od nížin po subalpinského stupně.
Popis: Bylina dorůstající výšky 1–35 cm, obvykle větvená, s četnými bazálními výhony. Lodyhy přímé nebo v horní části vystoupavé, až 30 cm dlouhé. Listy vstřícné, na horní části kvetoucích lodyh střídavé, krátce řapíkaté, čepele vejčitě kopinaté, vejčité až kosníkovité, 5–20 × 1–15 mm, hladké, okraj celistvý nebo s řídkými tupými zuby. Květy o průměru asi 5 mm, kališní cípy vejčitě kopinaté, korunní lístky dvojlaločné, bílé, někdy po opylení růžové. Plodem je tobolka 2–4 cm dlouhá, hladká nebo ochmýřená, semena bradavčitá.
Poznámka: Jsou popsány tři poddruhy: Epilobium alsinoides A. Cunn. subsp. alsinoides má lodyhy vystoupavé, listy vejčité, tobolky bíle ochmýřené; E. alsinoides subsp. atriplicifolium (A. Cunn.) P. H. Raven et Engelhorn (na našich fotografiích) má lodyhy vzpřímené, listy vejčitě kopinaté až kosníkovité, tobolky hladké; E. alsinoides subsp. tenuipes (Hook. f.) P. H. Raven et Engelhorn má lodyhy přímé, listy vejčitě kopinaté, tobolky ochmýřené.
Fotografováno dne 2. 12. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, NP Westland, u Franz Josef Glacier a u Fox Glacier).