Syn.: Festuca glauca subsp. psammophila Hack. ex Čelak.
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Nevelký areál se rozkládá v severní části střední Evropy. Druh se vyskytuje v severovýchodní části Německa, v Polsku a Litvě, samostatná arela leží v Čechách. V odlišném poddruhu (subsp. dominii) se dále vyskytuje na jižní Moravě a na Záhorí na Slovensku, odkud několika lokalitami přesahuje i do Dolních Rakous.
Nominátní poddruh roste v Čechách v Polabí. Historicky byl zaznamenán v oblasti mezi Roudnicí nad Labem a Přeloučí a u Bělé pod Bezdězem. Herbářové doklady existují i ze Železných hor, ale tamní výskyt vyžaduje potvrzení.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou světliny a okraje suchých borových lesů na písku. Vyžaduje lehké kyselé půdy a obvykle polostinná stanoviště, nesnáší konkurenci vzrůstnějších druhů.
Popis: Vytrvalá, obvykle sivá trsnatá tráva 15–55(–70) cm vysoká; stébla jsou přímá, nejčastěji úplně hladká, vzácně pod latou krátce chlupatá nebo s několika zoubky. Listy jsou štětinovité, svinuté, tuhé, drátovité, ojíněné, na průřezu oválné až okrouhlé, 0,7–1,2(–1,4) mm široké, s 9–11(–15) cévními svazky a nepřerušeným sklerenchymem, na vnitřní straně s 4 rýhami, na vnější straně hladké; jazýček je velmi krátký; pochvy listů tuhé, nerozpadavé. Květenství je jednostranná lata s tuhými, přímo odstálými, 2–6,5 cm dlouhými větvičkami; klásky jsou 6–7,5 mm dlouhé, s 4–6 květy; dolní pleva je 1,9–3,7 mm dlouhá, horní 2,8–4,7 mm dlouhá; pluchy jsou šídlovité až vejčitě kopinaté, 4–5 mm dlouhé, lysé, osina je 0,4–1 mm dlouhá. Obilky jsou 2–3 mm dlouhé.
Záměny: Druh patří k širšímu okruhu kostřavy sivé (Festuca pallens), jehož zástupci se vyznačují tuhými, drátovitými, sivozelenými a ojíněnými listy s víceméně nepřerušeným sklerenchymem. Je diploidní, podobně jako pravá k. sivá, avšak od středoevropských příbuzných, které většinou rostou na skalních stanovištích, se odlišuje velmi zkrácenými osinami. V tomto znaku se podobá k. pochvaté (Festuca vaginata) z vápnitých písků Panonské nížiny. Na píscích rostou další podobné druhy kostřav (Festuca polesica a Festuca beckeri) v prostoru od severního Německa po Bělorusko, Ukrajinu a evropskou část Ruska, jakož i na černomořském pobřeží. Na píscích v dolním Poohří v okolí Terezína se vyskytuje ještě podobná k. polabská (Festuca albensis), která je však tetraploidní a má alespoň 1 mm dlouhé osiny. Na společných stanovištích s k. písečnou se občas objevuje proměnlivá, sivá až zelená kostřava drsnolistá (Festuca trachyphylla), která má drsné listy i stébla a obvykle nepravidelně přerušovaný sklerenchym na průřezu listů; odlišuje se rovněž karyologicky, neboť je hexaploidní.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam ČR (2012) tento taxon hodnotí jako kriticky ohrožený (C1t). Důvodem je omezený počet lokalit (v současné době nejvýš 10), které jsou velmi ohroženy nejen samotným lesním hospodařením, ale i celkovou eutrofizací krajiny, která podporuje vzrůstné, konkurenčně silné druhy, které kostřavu písečnou umí rychle vytlačovat. V posledních 20 letech několik populací prokazatelně zaniklo nebo se jejich početnost radikálně snížila.
Poznámka: Teprve nedávno byly na základě podrobné morfologické i molekulárně biologické analýzy k tomuto druhu přiřazeny populace z jižní Moravy, západního Slovenska a Rakouska; jsou hodnoceny jako samostatný poddruh subsp. dominii. Do té doby byly označovány buď na úrovni samostatného druhu (Festuca dominii), nebo přiřazovány k panonské kostřavě pochvaté (Festuca vaginata).
Fotografovala Alena Vydrová, dne 22. 6. 2020 (Česko, Čechy, Hořátev).