William Forsyth se narodil v roce 1737 v Old Meldrum, Aberdeenshire, Skotsko, zemřel dne 25. července 1804. Britský zahradník.
Do Londýna přišel v roce 1763, aby pracoval pro hraběte z Northumberlandu v Syon Park. Odtud odešel do Chelsea Physic Garden, kde byl zaměstnán jako zahradník, asistent botanika P. Millera. V roce 1771 Millera nahradil ve funkci kurátora, později (1779) se stal superintendantem v královských zahradách u Kensington Palace a St. James´s v Londýně.
Získával výměnou rostliny a semena ze světa. V roce 1774 vytvořil pravděpodobně první skalku (Rock Garden) v Anglii. V použitém materiálu byly staré kameny z londýnského Toweru a láva z Islandu. Velkou pozornost věnoval např. houbovým chorobám dřevin, ošetření ran na stromech. Je autorem směsi z hovězího hnoje, močůvky, práškového vápence, dřevěného popela a písku, kterou používal na ošetření poraněných stromů. Za složení této směsi obdržel 1500 liber od vlády, když její pomocí zlepšil zdravotní stav dubů v královských lesích.
Patřil k zakládajícím členům Royal Horticultural Society (1804). Publikoval mnoho prací o zahradnictví, např. v roce 1802 Treatise on the Culture and Management of Fruit-Trees, která vyšla v mnoha vydáních.
Zahradnický talent zůstal v rodině, jeho vnuk byl známý zahradní architekt a krajinář J. F. Johnson (1840–1906).
M. Vahl na jeho počest pojmenoval rod Forsythia Vahl, zlatice, Oleaceae; tuto rostlinu Forsyth nikdy neviděl, protože byla introdukována do Anglie asi v roce 1840; jeho jméno bylo použito i pro druhová jména, např. Campanula forsythii, Acacia forsythii, Solanum forsythii.
