Syn.: Iris ×germanica subsp. pallida (Lam.) O. Bolòs et Vigo
Česká jména: kosatec bledý (Mareček 1997)
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Původem pochází z pobřeží Jaderského moře, kde roste od italského podhůří Alp přes Slovinsko až do chorvatské Dalmácie a pobřežních oblastí Černé Hory; není vyloučeno, že k tomuto druhu patří i některé typy z Blízkého východu. Odedávna je v kultuře, výjimečně může i ve střední Evropě zplaňovat (většinou spíše než zplanění ale jde o dlouhodobě přežívající rostliny z výsadeb).
Ekologie: V původním areálu roste na suchých křovinatých svazích, zejména na vápencovém podkladu.
Popis: Vytrvalá bylina, dorůstá výšky 20–60 cm, s dužnatým, plazivým oddenkem. Listy jsou kratší než lodyha, mečovité, špičaté, šedozelené, sivě ojíněné. Květenstvím je 2–3květý vějířek. Květy jsou velké, na bázi s toulcem tvořeným suchomázdřitými listeny; okvětní trubka je 0,8–1,2 cm dlouhá, cípy okvětí jsou až 7 cm dlouhé, většinou světle modré nebo světle modrofialové, vzácněji bílé, vnější cípy okvětí směřují téměř vodorovně a mají dolů ohnuté špičky, na střední žilce je nápadný žlutý kartáček chlupů, vnitřní okvětní cípy směřují šikmo vzhůru a špičkami jsou k sobě skloněné; 3 tyčinky jsou ukryty pod čnělkami; semeník je spodní, čnělka je rozčleněna v 3 lupenitá ramena. Tobolky jsou vejcovité, 3–4 cm dlouhé.
Využití: Jeden ze základních druhů pěstovaných kosatců, zřejmě patří k rodičovským druhům, užitých při křížení. Dnes se u nás nejčastěji pěstuje kultivar ‘Variegata’ s panašovanými, žluto-zelenými listy.
Poznámka: V rámci tohoto druhu se dnes rozlišuje na úrovni poddruhů několik velmi podobných typů z přírodních stanovišť. Všechny se vyznačují charakteristickými listeny toulce pod květy, které jsou úplně celé suchomázdřité. V severozápadní části areálu je to Iris pallida subsp. cengialti, na jihu areálu je to Iris pallida subsp. illyrica.
Fotografovali Pavel Sekerka a Ladislav Hoskovec, červen 2011 (Česko, Průhonice, Botanická zahrada Chotobuz).