Syn.: Iris fontanesii Godr., Iris theresiae Sennen et Mauricio, Iris xiphium Desf., nom. illeg., Xiphion fontanesii (Godr.) Baker, Xiphion tingitanum (Boiss. et Reut.) Baker
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Druh africké části západního Mediteránu, vyskytuje se v Maroku a severozápadním Alžírsku. Občas bývá uváděn i z jižního Španělska či dokonce Portugalska, což je však mylné, na evropském kontinentu se vyskytují jiné poněkud podobné druhy.
Ekologie: Roste na loukách a pastvinách, v lesních lemech a křovinách.
Popis: Vytrvalá bylina s vejcovitou cibulkou pokrytou hnědými šupinami. Lodyha je přímá, až 60 cm dlouhá, olistěná, úzké listy ji svou délkou přesahují. Listy jsou dvouřadě uspořádané, žlábkovité, obloukovitě prohnuté. Listeny toulce jsou bylinné, kopinaté, přesahují okvětní trubku, cípy okvětí jsou modré až nafialovělé, vnější jsou rozestálé, obvejčité, se žlutou podlouhlou centrální kresbou, vnitřní jsou obkopinaté až kopisťovité, směřují vzhůru, lupenitá ramena čnělky jsou rozestálá, podlouhlá, na vrcholu 2laločná, laloky jsou na okraji zubaté. Plodem je tobolka.
Poznámka: Právě tento druh kosatce se podílel společně s dalšími západomediteránními druhy (Iris xiphium a I. latifolia) na vyšlechtění hybridních tzv. holandských kosatců, které se s oblibou pěstují i v zahradách střední Evropy.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 2. 4. 2012 (Maroko, podhůří Vysokého Atlasu, okolí Demnate).