Na odlehlém jihu Indického oceánu se rozkládají velmi rozptýlené, nevelké ostrovy. Náležejí do Holantarktis a dohromady tvoří Kerguelenskou provincii Oblasti subantarktických ostrovů. Největší z nich je ostrov Kerguelen (6675 km2, spolu s přilehlými ostrůvky 7215 km2); dále sem náleží Marion (290 km2) a ostrov prince Edwarda (45 km2), ostrov Heard (368 km2) a MacDonaldův ostrov (2,5 km2), Crozetovy ostrovy (352 km2), ostrov Amsterdam (55 km2) a ostrov sv. Pavla (6 km2).
Všechny ostrovy jsou sopečného původu a velmi mladé, největší Kerguelen je starý asi 35 milionů let, zatímco ostrov Marion věkem ještě nepřesáhl první milion. Na ostrovech Heard a MacDonaldově jsou činné vulkány, na prvním z jmenovaných dosahuje nadmořské výšky 2745 m. Na ostrově Kerguelen je ledovec.
Klima ostrovů je velmi drsné, průměrná roční teplota většiny ostrovů se pohybuje kolem 5 °C, vzhledem k pufrujícímu vlivu oceánu jsou výkyvy teploty v průběhu roku i v průběhu dne malé. Roční úhrny srážek jsou dosti vysoké, 750–2400 mm za rok. Výjimkou jsou ostrovy svatého Pavla a Amsterdam, kde je klima mírnější s průměrnou teplotou 13,8 °C. Na ostrovech není, kromě vědeckých základen, jiné trvalé osídlení.
Ve vegetaci ostrovů převládají druhově chudá travinobylinná společenstva. Mezická stanoviště pokrývají porosty s dominantní kapradinou Blechnum penna-marina, doprovázená druhem Uncinia compacta (Cyperaceae), které na vyfoukávaných místech přecházejí do nezapojené vegetace, v níž kromě mechorostů a lišejníků roste Azorella selago (Apiaceae). Na vlhčích místech jsou porosty s Acaena magellanica, v níž se vyskytuje fyziognomicky nápadná Pringlea antiscorbutica (Brassicaceae) s krátkým dřevnatým kmínkem. Na rašeliništích je hlavním druhem cévnatých rostlin sítina Juncus scheuchzerioides. Na místech ovlivněných slaným sprejem je společenstvo s druhy Tillaea moschata (Crassulaceae) a Leptinella plumosa (Asteraceae). Na hnízdištích ptáků se rozšířila poněkud nitrofilní lipnice Poa cookii.
Nižší polohy klimaticky nejpříznivějších ostrovů svatého Pavla a Amsterdam pokrývají křoviny tvořené druhem Phylica arborea (Rhamnaceae), v jejímž podrostu se vyskytují kapradiny Gleichenia polypodioides a Rumohra adiantiformis, z kvetoucích bylin Acaena anserinifolia a Plantago stauntonii. Na mokřadech převládají Ficinia nodosa (Cyperaceae) a sítina Juncus australis, na teráskách útesů trávy Poa novarae a Spartina arundinacea. Ve vyšších polohách jsou trávníky a mokřady s travami Poa alopecurus a Pentaschistis insularis a šáchorovitou Uncinia brevicaulis a plavuněmi Lycopodium clavatum var. borbonicum a Phlegmariurus saururus.
Dohromady roste na všech ostrovech jen asi 55 původních druhů cévnatých rostlin. Druhová skladba je silně ovlivněna izolovaností ostrovů a jejich nevelkému geologickému stáří. Pouze na Kerguelenu byly objeveny fosilní zbytky třetihorní vegetace, kdy zde rostly lesy blahočetů (Araucaria). Většina dnešních druhů má velký cirkumpolární areál, uplatnily se zejména druhy dálkově šířené větrem (nápadně vysoké je procentuální zastoupení kapradin) a ptáky. Přesto zde najdeme dva pozoruhodné endemické rody: podivuhodná monotypická brukvovitá Pringlea (Brassicaceae), která roste na ostrovech Crozetových i na ostrovech prince Edwarda, MacDonald a Kerguelen. Druhým endemitem na úrovni rodu je rovněž monotypická podušková Lyallia kerguelensis (Montiaceae) ze stejnojmenného ostrova.
Tuto provincii na BOTANY.cz zastupují například:
- Acaena magellanica
- Asplenium obtusatum
- Azorella selago
- Blechnum penna-marina
- Ficinia nodosa
- Gleichenia polypodioides
- Lycopodium clavatum var. borbonicum
- Lycopodium magellanicum
- Montia fontana
- Polypodium vulgare
- Rumohra adiantiformis
Sousedící floristické provincie:
- Jihomadagaskarská provincie
- Jihozápadoaustralská provincie
- Natalská provincie
- Tristan-goughská provincie
Fotografovali Ladislav Mucina, Jindřich Houska a Jindřiška Vančurová.