Christoph (Christophorus) Knaut se narodil v roce 1638 v Halle (Saale), zemřel v roce 1694 tamtéž. Německý lékař v Halle a botanik, starší bratr Christiana Knauta.
O jeho životě je málo známo, chybí údaje o jeho studiu i lékařské praxi. Žil v neklidném období – narodil se do třicetileté války (1618–48), např. v roce 1625 bylo Halle obsazeno císařskými vojsky pod Valdštejnovým vedením. Celé území procházelo významnými politickými změnami – v roce 1680 se Halle stalo součástí braniborského kurfiřství, v roce 1694 zde byla založena univerzita se čtyřmi fakultami. V té době se Knaut věnoval botanice a musel mít kontakty na evropské botaniky. Ve své práci převzal Morisonovu a Rayovu metodu, ale změnil pořadí hlavních skupin. Hlavními znaky nebyly jen ty na plodech, důležité byly i znaky na květech. Byliny předřadil před dřeviny a změnil i pořadí dalších skupin. Systém aplikoval pouze na rostliny rostoucí v okolí Halle a nepokoušel se zpracovat všechny v té době známé rostliny. Ve své květeně okolí Halle Enumeratio Plantarum circa Halam Saxonum et in eius vicinia, ad trium fere milliarium spatium, sponte provenientum (Lipsko 1687) dřeviny rozčlenil na keře a stromy. Složitější členění se týkalo bylin – podle květů je dělil na byliny s petaly (s korunními lístky) a bez petalů (bezkorunné). Mezi byliny s květy bez petalů patřily vlastní Apetalus (bez petalů), Stamineus (květy z tyčinek), Inconspicuus (nenápadné) a Imperfectus (nedokonalé). Pro květy s korunami musel pro členění použít znaky, týkající se plodů: dužnaté (s bobulemi), blanité a bez obalů (nahé). Pro největší skupinu (s blanitými plody) použil v dalším členění opět znaky na květech – podle počtu korunních plátků (1. Monopetalus, 2. Tetrapetalus – pravidelné Regular a nepravidelné Irregular, 3. Pentapetalus, 4. Hexapetalus, 5. Polypetalus, 6. Polycapsuled (s mnoha tobolkami). Skupinu bylin s plody nahými členil na Gymnospermus (u bylin se pravděpodobně nejedná o nahosemenné v dnešním pojetí, spíš o tzv. tajnosnubné), Solidus (tuhé) a Papposus (s chmýrem).
Další práce Herbarium Hallense, sive Plantarum quae circa Halam Saxonum et eius vicinia ad tertium fere milliarum spatium (Halle 1689) pravděpodobně navazuje na předchozí.
Christian Knaut (Knauth) se narodil 16. srpna 1656 v Halle (Saale), zemřel 11. dubna 1716. Německý lékař, botanik a knihovník, bratr Christopha Knauta.
Vzdělání zahájil na místním gymnasiu v Halle a v roce 1676 začal na bratrovu radu studovat medicínu na univerzitě v Lipsku. Tam ho učili významní lékaři: Gottfried Welsh (1618–90; anatomie, fyziologie, patologie), Paul Amman (1634–91; medicína, od 1674 botanika, ředitel lipské botanické zahrady, stoupenec Morisonovy metody klasifikace rostlin), Michael Ettmüller (1644–83; medicína, botanika, chirurgie, anatomie) a Johannes Bohn (1640–1718; anatomie). Pod vedením J. Bohna zpracoval svou první odbornou práci, která se zabývala spánkem a bděním. V roce 1682 v Jeně u R. W. Crause von Mellingen (1642–1718), profesora lékařství a děkana, obhájil disertaci De fermentatione in sanguine non existente a byl promován na doktora medicíny. Vrátil se do Halle a stal se městským knihovníkem a osobním lékařem prince Emanuela Lebrechta z Anhalt-Köthen. Jako knihovník je autorem kroniky a popisu okolí Ballenstädtu a Ascherslebenu Antiquitates Comitatus Ballenstadiensis et Ascaniensis oder Gründliche und ausführliche Beschreibung der beyden Uhralten Nord-Thuringischen Graffschafften Ballenstädt und Aschersleben (Köthen 1698) a práce o hrabství Gründliche Fürstellung etlicher in Hn. Joh. Christ. Beckmanns P. P. neu ausgegangener Historia des Fürstenthums Anhalt (Halle 1710). Jako botanik vypracoval Compendium botanicum sive Methodus plantarum genuina, qua notae characteristicae seu differentiae genericae tam summae quam subalternae ordine digeruntur et per tabulas quas vocant synopticas perspicue delineantur; in gratiam studiosae juventutis adornata atque edita (Lipsko a Halle 1716). V práci použil svůj klasifikační systém kvetoucích rostlin založený na počtu korunních plátků a jejich uspořádání. Dodržel jednotné hledisko a nepoužil ke členění jiných znaků. Dával přednost pravidelnosti květu před nepravidelností a pravděpodobně vycházel z Rivinovy metody klasifikace. Korunní lístky považoval za nejdůležitější část květu a nepřihlížel k tyčinkám a pestíkům, tj. rozmnožovacím částem květu. Zmínky v dostupné literatuře neumožňují přesně posoudit rozdělení rostlin podle tohoto systému, hlavně jak si poradil se začleněním květů bez květních obalů. Jeho názor na nemožnost vzniku nahých semen (u kvetoucích rostlin) vycházel pravděpodobně z mikroskopického pozorování, protože upozorňoval na to, že u nezralých semen existuje prostor mezi obalem a obsahem semena. Měl představu, že všechna semena jsou uložena v tobolce, že u rostlin ze skupin Umbelliferae (Apiaceae), Verticillatae (Lamiaceae aj.) a Compositae (Asteraceae) jsou uložena v jednosemenných tobolkách. V tom se vlastně jeho názor na rozdíl mezi semenem a plodem blížil dnešnímu – v nažkách, tvrdkách atd. viděl nikoli nahá semena, ale drobné tobolky obsahující semeno.
Standardní autorská zkratka jeho jména je KNAUT. Práce bratří Knautů znal i Linné a citoval oba bratry jako autory ve svých Critica Botanica (Leiden 1737) a Genera Plantarum (Leiden 1742). Na počest bratří Knautů pojmenoval Linné rod Knautia, Dipsacaceae.
