Podobnou botanickou zahradu určitě nikde na světě nenajdete. Nezaujme vás rekordním počtem pěstovaných druhů, nepyšní se ani svou dlouholetou tradicí, herbářem či knihovnou. Rozhodně vám však vyrazí dech její podoba, tato zahrada je totiž velmi neobvykle instalována na několika kopiích Eiffelovy věže, které jsou volně rozesety v krajině v katastru obce Lhota. Už teď se ale jedná o výstavbě botanických Eiffelovek také na dalších místech, kupříkladu na Blaníku, v Telči nebo na Sněžce. Ve všech případech se bude jednat o přesné repliky zahrady lhotské.
Posláním této botanické zahrady je ochrana a zachování genofondu významných druhů Lhotska, především pak zdejších endemitů. Je skutečně velmi pozoruhodné, že v okolí obce Lhota byla objevena řada jedinečných rostlin, které se zcela vymykají běžným představám. Jedna z vědeckých teorií připouští, že v dávné minulosti se humna této obce stala svědkem dramatického pádu meziplanetárního modulu mimozemšťanů, po kterém se některé cizí rostliny z havarovaného modulu na tomto místě dokázaly udržet. Za všechny jmenujme kupříkladu jakéhosi vodního chameleona stulíkovce lhotského (Nupharoides lhotensis) nebo čarokrásnou vstavačovitým podobnou střevíčkoprstku dubnovou (Gymnadopedium aprilensis). Místní zahradníci však sortiment zde pěstovaných rarit ještě podstatně rozšířili o expozici nejdekorativnějšího topolu světa Populus houslensis, ukázali návštěvníkům i nejjedovatější orchidej naší planetární soustavy Pleuroepidendropedium ophiocarpum. Ve speciálních truhlících na ochozech Eiffelovek je pěstován i emblematický druh naší květeny, věhlasný tořič Ophrys jarae-zimmermannii. Nechybí ani slavný pampeklec Hybridofloris pulsatillotaraxaci, ve vyhrazených prostorách je vysazen i bludný kořen. Proslýchá se, že v místním trezoru je přechovávána dokonce kvetoucí kapradina.
Ideovým tvůrcem lhotské vyhlídkové botanické zahrady je profesor doktor Kuděk Jelitář, CSc. Zeptali jsme se, proč jej fascinuje právě Eiffelovka – zprvu odpověděl dosti excitovaně, asi dostává podobnou otázku příliš často: A to ji mají u nás mít zmenšenou na Petříně zase jenom Pražáci? Naštěstí záhy pokračoval laskavějším tónem, možná jsme si ho trochu naklonili pochvalou jeho kravaty a vycházkových polobotek: Výstavba vyhlídkových věží v botanických zahradách je dnes velmi populární, prakticky už absolutně neodmyslitelná. Já jsem se rozhodl tuto situaci revolučně obrátit – nestavím rozhlednu v zahradě, ale zahradu umísťuji na rozhlednu. A víte, kolik je zrovna na takové Eiffelovce místa pro výsadbu rostlin? Řeknu vám to přesně: Nic moc! Proto jich musí být hned víc.
Naše obavy, že výstavba tak velkého počtu Eiffelovek musí být nutně finančně velmi náročná, profesor Kuděk Jelitář okamžitě rozehnal: Nevím, kdo vám tyto informace poskytl. Naše Eiffelovky jsou vybudovány ze dřeva stromů, které byly záměrně infikovány parazitickým druhem AAA aaaa. Převratnou a dnes už i patentovanou experimentální technologií se nám podařilo tohoto parazita přivést k reprodukci neustále naprosto totožného tvaru. Nebudu to tady rozebírat, řeknu to pro vás novináře zjednodušeně – stejně bys to nepochopil, a nelez mimo chodník do toho záhonu, hňupe – my ty Eiffelovky vlastně klonujeme! Rostou nám jako houby po dešti úplně samy!
Představa stovek či až tisíců Eiffelovek rozptýlených v české krajině je ohromující! Až bude stát tato pohledná věž na Sněžce, třeba bude odtud konečně pořádně vidět až k nám do Lhoty. Navíc na každé z věží najdeme unikátní expozici velmi vzácných rostlin – tento skutečně chvályhodný popularizační projekt tak přinese atraktivní formou podanou botaniku do všech koutů naší vlasti. České endemické rostliny ze Lhoty pěstované na původně pařížské Eiffelovce by se mohly dokonce stát jakýmsi symbolem celé Evropské unie, obrazem její jednoty a prohlubujícího se partnerství mezi všemi Evropany. Třeba se jednou objeví naše lhotská Eiffelovka i v samotné Paříži!
