Archibald Menzies se narodil dne 15. 3. 1754 v Easter Stix, zemřel 15. 2. 1842 v Londýně. Britský lékař a přírodovědec.
Pracoval se svým starším bratrem v Královské botanické zahradě, později studoval botaniku a medicínu u Johna Hopea (1725–86) na univerzitě v Edinburghu, kde v roce 1781 získal titul. Po krátké praxi lékaře ve Walesu (Caernarvon) nastoupil k námořnictvu jako lodní lékař. Sloužil v Severní Americe (Nova Scotia, Halifax), v roce 1786 se účastnil tříleté cesty kolem Jižní Ameriky do severního Pacifiku, při které sbíral rostliny. V roce 1789 se vrátil do Anglie, v roce 1790 se stal členem Linnean Society.
V roce 1791 vyrazil jako přírodovědec na cestu kolem světa s kapitánem Georgem Vancouverem (loď Discovery). Po onemocnění lodního lékaře se na lodi staral o zdraví námořníků. Při svých cestách se zajímal o přírodní podmínky zemí, zaznamenal množství rostlin i zvířat, mezi nimi mnohé druhy poprvé. Do Evropy přivezl herbáře, semena i živé rostliny (Kew Gardens, Londýn). S kapitánem Vancouverem měl stále spory, protože převážení živých rostlin na palubě lodi působilo při plavbě obtíže. Poprvé přivezl do Británie např. z Chile Araucaria araucana. Po této cestě působil u námořnictva v Západní Indii.
V roce 1799 získal titul doktor medicíny na univerzitě v Aberdeenu. Po smrti A. B. Lamberta vedl Linnean Society. Po ukončení cest pracoval jako lékař na Notting Hill v Londýně až do své smrti.
V Kanadě se po něm jmenují Mount Menzies, Menzies Bay, Menzies Point. V botanické literatuře se používá celé jméno MENZIES. Na jeho počest byla pojmenována Menziesia Sm., Ericaceae; dále jména druhů, např. Amsinckia menziesii, Arbutus menziesii, Pseudotsuga menziesii aj.
