Syn.: Najas fluviatilis Poiret, Najas gracilis Morong, Najas intermedia Wolfg., Najas major All.
Česká jména: řečanka větší (Polívka 1902), řečanka mořská (Dostál 1958), řečanka přímořská (Kubát 2002)
Slovenská jména: riečňanka prímorská (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Hydrocharitaceae Juss. – voďankovité
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem. V Evropě na většině území, na sever zasahuje po Velkou Británii a severní pobřeží Botnického zálivu, v jihovýchodní Evropě je její výskyt velmi řídký. V Asii roste především v její jižní části od Turecka po Japonsko, Koreu, Tchaj-wan a Malajsii, v mnohých oblastech však velmi ostrůvkovitě. V Africe se vyskytuje od Středozemí po Kapsko, chybí v rozsáhlých oblastech pouští a tropických deštných pralesů; roste také na Madagaskaru a Mauritiu. V Severní Americe roste zejména ve dvou oblastech: v severovýchodní části USA a na jihovýchodě USA a přilehlých oblastech Mexika. Ve Střední a Jižní Americe se vyskytuje od poloostrova Yucatan přes karibské ostrovy až po Argentinu. V Austrálii zejména v západních a východních oblastech kontinentu mimo aridní oblasti. Zavlečena na Havaj. U nás se vyskytuje vzácně v nivách velkých nížinných řek (Polabí, střední a dolní Pomoraví, Poodří) a v některých rybničních oblastech (Třeboňsko, okolí Doks), jinde jen ojediněle (několik lokalit v Podkrušnohoří, jedna lokalita v Budějovické pánvi a na Blatensku, Horecký rybník u Podlažic); místy může být i lokálně hojnější. Pro řečanku přímořskou je charakteristické, že v některých obdobích je lokálně až dosti hojná, zatímco v jiných letech ve stejných území zcela chybí. V posledních letech byl v některých územích zaznamenán výrazný nárůst počtu lokalit tohoto druhu, např. na Ostravsku a Karvinsku, na Třeboňsku a ve středním Polabí. Druh může být snadno přehlédnut, neboť roste zcela ponořený a často i v zakalené neprůhledné vodě.
Ekologie: Roste v rybnících, zatopených pískovnách a těžebních jamách, v pomalu proudících úsecích velkých nížinných řek, jejich tůních a mrtvých ramenech. Vyhledává vody teplé, minerálně bohaté (vyhovuje jí vápnění rybníků), mezotrofní až eutrofní, mimo naše území roste i ve vodách brakických. Klíčí nejdříve koncem května, kvete od června do září; semena po nějakou dobu plavou na hladině a tak se šíří. V některých oblastech byla u druhu pozorována tvorba turionů („zimních pupenů“) sloužících k vegetativnímu rozmnožování a přečkávání zimního období), které vznikají ve vrcholových částech lodyhy zkrácením článků a redukcí listů.
Popis: Jednoleté (v subtropických a tropických oblastech i vytrvalé), zcela ponořené, dvoudomé vodní byliny, které jsou zpravidla charakteristicky tuhé a křehké. Lodyhy až 70(–100) cm dlouhé, zvláště v horní části bohatě větvené, na internodiích někdy osténkaté. Listy téměř vstřícné nebo v místech větvení po 3, přisedlé; čepel listů čárkovitá, rovná nebo mírně zakřivená, 13–43 mm dlouhá, 2,5–4,5 mm široká, světle až živě zelená, na okrajích a podél žilky na spodní straně osténkatě (někdy až pichlavě) zubatá, na každé straně listu s (4–)5–9(–11) osténky, dole s listovou pochvou, která je zaokrouhlená, celokrajná nebo v horní části na každé straně s jedním drobným osténkem. Květy bezobalné, výrazně redukované, jednopohlavné; samčí květ s jednou tyčinkou 3,8–4 mm dlouhou, vyrůstající z 2–5 mm dlouhého toulcovitého listenu; samičí květy s pestíkem 2–5 mm dlouhým, blizna (2–)3(–4)ramenná. Plod připomíná nažku, na vrcholu se zobánkem (zbytek čnělky); semena vejcovitá, mírně asymetrická, (3,3–)4,5–5,5 mm dlouhá, (1,3–)2–2,8(–3,3) mm široká.
Záměny: Velmi vzácná řečanka menší (Najas minor) je subtilnější, má daleko užší, jen 0,3–1,1 mm široké listy, které jsou jemněji zubaté a obvykle srpovitě nazpět zakřivené; na rozdíl od řečanky přímořské je jednodomá.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu České republiky je druh uveden jako ohrožený (C3), ve slovenském Červeném zoznamu jako potenciálně ohrožený (NT).
Poznámka: Všechny druhy řečanek jsou hydrogamní – opylení probíhá pod vodou. S cca 40 druhy je tak rod Najas nejpočetnějším hydrogamním rodem rostlin. Pyl postrádá svrchní vrstvu (exinu) a je proto smáčivý, klíčí předčasně a pod vodou se šíří jako propletená masa pylových láček.
Fotografováno dne 13. 7. 2012 (Česko, Slezsko, Karviná, Darkovské moře).