John Ray se narodil dne 29. listopadu 1627 v Black Notley u Braintree v anglickém Essexu, zemřel 17. ledna 1705 tamtéž. Od roku 1670 se podepisoval jako J. Wray. Britský přírodovědec.
V roce 1649 byl přijat na univerzitu v Cambridgi, studoval řečtinu, matematiku a humanitní předměty. Na univerzitě zastával různé funkce, ale v roce 1662 po návratu krále Karla II. nepodepsal Act of Uniformity a musel opustit místo asistenta. Potom se živil jako vychovatel u bývalého žáka F. Willughbyho. Spolu na jaře roku 1663 odcestovali do Evropy. Z cest se vrátili s mnoha sbírkami, plánovali vypracování systematického popisu zoologické i rostlinné říše. Willughby (ornitolog, ichtyolog) zpracoval první část, ale zemřel v roce 1672. Ray byl v roce 1667 zvolen členem Royal Society.
Rayova první kniha Catalogus plantarum circa Cantabrigiam nascentium (1660, s dodatky 1663 a 1685) byla napsána s J. Nidem. Rostliny (celkem 626) byly řazeny podle abecedy, s popisem lokalit v okolí Cambridge. Catalogus byl ovlivněn prací J. Junga (Hamburk), ve které byly definovány mnohé pojmy později používané Rayem a dalšími v popisech.
V roce 1669 vydal spolu s Willughbym práci Philosophical Transactions on Experiments concerning the Motion of Sap in Trees, kde experimentálně dokazoval stoupání mízy kmenem stromu. Rostliny nasbírané při cestách po Británii popsal v Catalogus plantarum Angliae (1670), který byl základem všech pozdějších flór Anglie (druhé vydání 1677). V práci popisoval rozdíl mezi embryem jednoděložných a dvouděložných rostlin (objevil už N. Grew). V systému odděloval stromy od bylin, i když nesprávnost tohoto názoru dokazoval již Jung a další botanikové. Ray opíral svůj názor o tvrzení, že byliny nemají pupeny. Diskutoval o tom s A. Bachmanem (Rivinus), stejně jako o významu květu pro klasifikaci rostlin. Zápisky z cest vydal pod titulem Mr. Ray’s Itineraries. Z cest po cizině napsal Observations topographical, moral and physiological, made on a Journey through part of the Low Countries, Germany, Italy, and France (1673).
Botanické sbírky zpracoval v práci Methodus plantarum nova (1682) a Historia generalis plantarum (3 díly, 1686, 1688, 1704). Klasifikaci použitou v Methodu rozšířil a zlepšil v Historia plantarum, kde uvedl 18 600 druhů rostlinné říše. V prvním dílu v kapitole De plantis in genere shrnul anatomické a fyziologické znalosti a současné teorie a objevy Cesalpina, Grewa, Malpighiho, Junga. Rayova klasifikace rostlin se v Historia Plantarum od dosavadního scholastického způsobu hodnocení (druhy klasifikovány podle předem utvořené představy) posunula k vědeckému empirismu (podobnosti a rozdíly objevené pozorováním). Používal termín druh. Založil klasifikaci jako Cesalpinus na popisu plodů, rozlišil několik výrazných přirozených skupin – trávy (ale oddělil obiloviny od trav), Labiateae, Umbelliferae, Papilionaceae. Druhy, které se mu nehodily do jiných skupin, zařadil do velké skupiny Anomalae. Rostliny dělil na dokonalé (kvetoucí) a nedokonalé (netvořící květy). V druhém vydání Methodu (1704) již následoval Rivina a Tourneforta s využitím charakteristiky květu pro klasifikaci rostlin.
V katalogu rostlin nasbíraných při cestách po Evropě Stirpium Europaearum extra Britannias nascentium Sylloge (1694) v předmluvě zmínil teorii pohlaví rostlin, kterou pravděpodobně převzal od jiných.
Po vydání Willughbyho knih napsal také několik zoologických prací – Synopsis methodica Animalium Quadrupeedum et Serpentini generis (1693), posmrtně vyšla díla Synopis methodica Avium et Piscium (1713) a Historia insectorum. Práce, v nichž spojoval přírodovědná fakta s vírou, se dnes řadí do tzv. přírodní teologie – The Wisdom of God manifested in the Works of the Creation (1691), Miscellaneous Discourses concerning the Dissolution and Changes of the World (1692).
Bývá nazýván otcem anglické přírodovědy a je považován za jednoho z přímých předchůdců Linnéových. Oficiální botanické autorské jméno je RAY. V roce 1844 byla na jeho počest založena Ray Society. C. Plumier na jeho počest pojmenoval rod Ian-raia z čeledi Dioscoreaceae, Linné později jméno změnil na Rajania L., Dioscoreaceae; druhová jména na jeho počest např. Syngonium rayi, Polygonum rayi.