Syn.: Thymus froelichianus Opiz, Thymus carniolicus Borbás, Thymus froelichianus subsp. carniolicus (Borbás) Ronniger, Thymus serpyllum subsp. carniolicus (Borbás) Lyka, Thymus froelichianus var. carniolicus (Borbás) Ronniger, Thymus pulegioides var. vestitus (Lange) Jalas
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Rozšíření: Střední Evropa, souvislejší výskyt v oblasti východních Alp, izolované arely ve Francii, v České republice a na západě Slovenska. Celkové rozšíření je známé neúplně, tato subspecie je uváděna i ze Španělska, zdejší populace však mají nejasné taxonomické postavení. V ČR roste jen na jediné lokalitě na střední Moravě v bývalém vápencovém lomu u Hněvotína na Olomoucku (na severním okraji areálu druhu), na Slovensku jen v Bílých Karpatech na Vršatci.
Ekologie: Roste v subxerotermních trávnících, na suchých kamenitých a výslunných svazích, na lokalitě u Hněvotína především na mělkých půdách s výchozy vápencových skalek v místech bývalých drobných lomů na dolomitický vápenec, v travinobylinných porostech svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Kvete od července do srpna.
Popis: Vytrvalé nízké trsnaté keříky, 10–30 cm vysoké. Stonky vystoupavé až přímé, vždy zakončené květonosnou větví, krátké nekvetoucí výběžky postranní, větvení stonků sympodiální. Květonosné větve obvykle naběhlé do nachova, na průřezu ostře čtyřhranné. Jedním z významných rozlišovacích znaků subsp. carniolicus je dvouřadé, tzv. allelotrichní odění květonosných větví – hrany a dvě užší konvexní (protilehlé) plochy jsou celé porostlé odstávajícími jemnými chlupy až 1,3 mm dlouhými, které jsou uspořádány vodorovně nebo směřují mírně dolů, zbývající dvě konkávní plochy jsou ± lysé, toto odění se pravidelně střídá od internodia k internodiu. Listy jsou krátce řapíkaté, vejčité až eliptické, 8–15 mm dlouhé, 4–6 mm široké, oboustranně porostlé chlupy až 1,5 mm dlouhými. Žilky na rubu listu výrazné, k okraji listu se ztenčují, nikdy netvoří souvislou okrajovou žilku. Květenstvím je krátce válcovitý lichoklas, často s dolními oddálenými lichopřesleny. Květy oboupohlavné, kalich je 3,5–4,5 mm dlouhý, na hřbetu někdy olysalý, s cípy horního pysku úzce trojúhelníkovitými, koruna je 5–6 mm dlouhá, světle růžová. Plodem jsou vejcovité až zploštěle kulovité tvrdky, 0,6–0,8 mm dlouhé, hnědé.
Ohrožení a ochrana: Mateřídouška vejčitá kraňská je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (C1r). Územní ochrana je zajištěna v NPP Na Skále včetně odpovídajícího managementu (pravidelné kosení lokality, odstraňování náletových dřevin, monitoring populace). Severovýchodní část rezervace bezprostředně sousedí s intenzivně obhospodařovanými zemědělskými pozemky, bylo by zde proto vhodné vytvořit ochranné pásmo, např. zatravněný pruh s křovinami. V červeném seznamu rostlin Slovenska je vedena jako kriticky ohrožený druh (CR), figuruje rovněž v červených seznamech Německa a Švýcarska.
Fotografováno dne 3. 8. 2009 (Hornomoravský úval, Hněvotín, Národní přírodní památka Na Skále).
Doplňková literatura:
Duchoslav, M. (2006): Flóra a vegetace Národní přírodní památky Na Skále u Hněvotína (střední Morava). – In: Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 9: 71–86. Prostějov, 2006.
Mártonfi, P. (1998): Tabuľkový kľúč, taxonomické a nomenklatorické poznámky k rodu Thymus L. v karpatsko-panónskej oblasti. – Bulletin Slovenskej Botanickej Spoločnosti 20: 58–64.