Syn.: Tilia platyphyllos ‘Vitifolia’, Tilia vitifolia Host
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Varieta lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), vzhledem k tomu, že většinou nebývá odlišována od nominátní variety, je její areál nejasný; byla popsána z vídeňské císařské zahrady. Její herbářové položky byly sbírány v Rakousku, Maďarsku a Rumunsku, z moravských stromořadí byla uváděna k roku 1843 (J. Schlosser). K této varietě patří i památná Tatobitská lípa ze severu Čech, je tedy velmi pravděpodobné, že je původní i v Čechách. Snad bude k tomuto taxonu náležet i ze Slovenska uváděný poddruh Tilia platyphyllos subsp. sitnensis.
Ekologie: Roste snad i ve středoevropských lesích, především se však objevuje v městské zeleni a v alejích.
Popis: Opadavý strom s mohutným kmenem a borkou dlouho hladkou, šedou, později podélně rozpraskanou. Listy jsou řapíkaté, až 15 cm dlouhé a až 14 cm široké, na bázi nesymetricky srdčité až skoro uťaté, nepravidelně laločnaté a výrazně zubaté, na vrcholu zašpičatělé, na rubu na žilkách a v úžlabí žilek chlupaté. Plody jsou žebernaté, nesmáčknutelné.
Poznámka: Tato lípa bývá často uváděna jako kultivar Tilia platyphyllos ‘Vitifolia’, vzhledem k tomu, že Tatobitská lípa roste na severu Čech nejspíš už od počátku 13. století, bude vhodnější ji uvádět jako varietu. Od běžné lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) se odlišuje především nepravidelně, leč nepřehlédnutelně laločnatými listy.
Do taxonomického ranku variety klade tento typ lípy i Donald Pigott (2012) ve své práci Lime-trees and Basswoods; A Biological Monograph of the Genus Tilia. Laločnaté listy někdy vytváří i lípa srdčitá (T. cordata var. vitifolia), ale také další druhy lip (např. T. dasystyla nebo T. tomentosa).
Fotografováno ve dnech 11. 9. 2018 (Česko, Čechy, Tatobity) a 21. 9. 2018 (Čechy, Kouřim).