Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka je významným přírodním celkem, který lemuje severozápadní část Prahy. Bylo vyhlášeno v roce 1988 na výměře přesahující 62 hektarů. Předmětem vyhlášení byly skalnaté svahy a údolní niva Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztoky včetně buližníkového suku Kozích hřbetů a jako významný krajinářský celek s výskytem chráněných druhů a geologických profilů.
Území bylo souvisle osídleno už od nejstarších dob a s pozůstatky vlivu člověka se setkáváme na řadě míst. Minimálně v blízkém okolí bylo osídlení doloženo už ve starší době kamenné. První zemědělci přicházejí kolem roku 5000 př. n. l. Z konce 3. tisíciletí pocházejí nálezy přímo z úpatí Holého vrchu u obce Únětice (středoevropská únětická kultura doby bronzové). Kozí hřbety obcházela v raně přemyslovské době tzv. Velká cesta, která spojovala Levý Hradec a Pražský hrad. V blízkosti současného Trojanova mlýna vznikl už ve 12. století mlýn. Území přírodní rezervace ovlivnil od 16. století chov a pastva ovcí.
Cennou částí území jsou suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (Euphorbio cyparissiae-Callunion) vznikající jako druhotná (náhradní) společenstva acidofilních nebo teplomilných doubrav. V údolí Únětického potoka vznikala pod tlakem staletí probíhající pastvy. Dodnes se však z těchto porostů dochovaly jen žalostné zbytky – jednak z důvodu absence tohoto způsobu péče a také zalesněním velké části svahů borovicí lesní v 50. letech 20. století. Pěkné porosty se nacházejí např. ve vrcholových partiích Kozích hřbetů na výchozech buližníku.
Dalším typem společenstva je vegetace úzkolistých suchých trávníků (Festucion valesiaceae) s průvodními druhy kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), kavylem vláskovitým (Stipa capillata) a trýzelem škardolistým (Erysimum crepidifolium). Společenstvo subkontinentálních širokolistých suchých trávníků (Cirsio-Brachypodion pinnati) s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) se nachází vzácně na hlubší půdě, v úvozech cest, zejména u Trojanova mlýna a na severozápadním úpatí Kozích hřbetů.
Na skalních výchozech a erodovaných skalních hřbítcích se udržují společenstva travnaté skalní acidofilní stepi (Hyperico perforati-Scleranthion perennis) vyznačující se malou pokryvností a s výskytem některých druhů písčin, např. paličkovce šedavého (Corynephorus canescens). Vegetaci provází chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), chlupáček zední (Pilosella officinarum), někdy také kolenec Morisonův (Spergula morisonii), šťovík menší (Rumex acetosella). K této vegetaci mají vazbu obtížně zařaditelná společenstva rostoucí na pleistocenních říčních terasách Vltavy.
Zajímavou částí vycházky údolím potoka jsou pozůstatky bývalých mlýnů. Zřejmě nejznámější je Trojanův mlýn, kde se v 70. letech natáčel seriál o osudech dvou písařů – p. Bouvarda a p. Pécucheta (podle Flaubertova románu). Tůmův mlýn je jedním ze zaniklých mlýnů, po kterém zbyl jen mlýnský rybník a zbytek náhonu. Byl založen Filipem nebo Jířím Trojanem okolo roku 1730. O něco později v letech 1786–87 byl postaven Suchý mlýn hostinským J. Burdou, který několikrát vyhořel a dnes budovy slouží obytným účelům.
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní rezervaci Údolí Únětického potoka:
Achillea millefolium agg.
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Artemisia campestris
Avenella flexuosa
Ballota nigra
Betula pendula
Brachypodium pinnatum
Calluna vulgaris
Carex humilis
Centaurea scabiosa
Cichorium intybus
Dactylis glomerata
Dianthus carthusianorum
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euphorbia cyparissias
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Fragaria viridis
Fraxinus excelsior
Hypericum perforatum
Chelidonium majus
Koeleria macrantha
Ononis spinosa
Phragmites australis
Pilosella officinarum
Pinus sylvestris
Poa annua
Populus tremula
Potentilla arenaria
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Quercus robur
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Rumex acetosella
Sambucus nigra
Sanguisorba minor
Sarothamnus scoparius
Scleranthus perennis
Solanum dulcamara
Trifolium pratense
Urtica dioica
Fotografováno dne 30. 9. 2006 a 7. 10. 2008.
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.