Na severovýchodním okraji města Přerova, v údolní nivě pravého břehu řeky Bečvy, se rozprostírá zachovalý lužní les, který je součástí chráněného území vyhlášeného v roce 1949. Důležitou roli v rezervaci o celkové rozloze 234,116 ha hraje mlýnský náhon Strhanec, který každoročně zaplavuje alespoň část území a tím vytváří periodické tůně. V posledních letech je však zaplavované území stále menší a tím je ohrožena budoucnost nejen živočišných druhů.
Hlavním důvodem ochrany je komplex lesních ekosystémů vázaný na reliéf a geologický podklad, s typickými rostlinnými a živočišnými druhy. Vodní režim území o nadmořské výšce 208–214 m je ovlivňován řekou Bečvou, která byla v minulosti výrazně regulována. V současnosti lze pozorovat negativní vliv poklesu hladiny podzemní vody na společenstva lužního lesa a jeho přeměnu z měkkého luhu na druhově poněkud chudší tvrdý luh.
Druhová skladba lesního porostu se v jednotlivých částech mírně liší, hlavními dřevinami tvrdého luhu jsou dub letní (Quercus robur), jilm habrolistý (Ulmus minor), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre), jilm vaz (Ulmus laevis) a střemcha obecná (Prunus padus). Typická květena lužního lesa je v bohatém bylinném patře zastoupena především česnekem medvědím (Allium ursinum), jemuž na jaře zdatně konkuruje sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), dymnivka dutá (Corydalis cava), orsej jarní (Ficaria bulbifera), křivatec žlutý (Gagea lutea), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), kyčelnice žlaznatá (Dentaria glandulosa), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) či lilie zlatohlavá (Lilium martagon).
V částech typických pro přechod tvrdého luhu a karpatských dubohabřin převažuje dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre) a lípa srdčitá (Tilia cordata). I zde je bohaté bylinné patro s typickými druhy jako zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ladoňka karpatská (Scilla kladnii), mařinka vonná (Galium odoratum), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) nebo violka lesní (Viola reichenbachiana).
V minulosti byly na několika místech vysázeny skupiny nepůvodních druhů borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrku ztepilého (Picea abies). Jiné nepůvodní druhy se na území přírodní rezervace rozšířily jiným způsobem, jde především o dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Acer negundo), modřín opadavý (Larix decidua), topol kanadský (Populus ×canadensis) a trnovník akát (Robinia pseudacacia).
Nejzajímavější je Žebračka na jaře, kdy rozkvétá pestrobarevný koberec jarních efemér následován bílým kobercem česneku medvědího, který je nepřehlédnutelný také díky své typické vůni.
NPR Žebračka společně se Strhancem je ekologicky významnou lokalitou soustavy NATURA 2000.
Fotografováno v březnu a dubnu 2011.