Syn.: Acacia flava (Forssk.) Schweinf.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Acacia ehrenbergiana
Rozšíření: Areál se rozkládá v severní Africe a na Arabském poloostrově. Areál se táhne od Maroka a Senegalu od pobřeží Atlantiku přes Saharu a oblast Sahelu až do Egypta a Súdánu, také roste v Eritreji, Etiopii a Džibutsku. V Asii byla tato akácie zaznamenána v Saúdské Arábii, Jemenu, Ománu, Spojených arabských emirátech a Kataru, jakož asi i v jižním Íránu.
Ekologie: Provází polopouště na písčitých nebo štěrkovitých podkladech, oblasti se sedimentárními pískovcovými uloženinami i písčitá nebo kamenitá vádí. Přežívá i v oblastech s ročním srážkovým úhrnem 50–400 mm. V jižní části Arabského poloostrova vystupuje až do nadmořské výšky 1900 m.
Acacia ehrenbergiana
Popis: Opadavý keř nebo menší stromek, dorůstá výšky 2–6(–7) m; kmen dorůstá průměru 20–30 cm; borka je tmavohnědá, rozbrázděná, letorosty jsou zelené, lesklé, postupně hnědnou. Listy jsou střídavé, dvakrát sudozpeřené, primární vřeteno nese 1–2(–4) páry zpeřených lístků prvního řádu; lístků druhého řádu je 8–12 párů; lístky jsou podlouhlé, 2–3 mm dlouhé, na vrcholu zaokrouhlené; palisty jsou přeměněny v trny 2–6 cm dlouhé, většinou přímé, řidčeji zahnuté nebo hákovité, delší než listy. Květy tvoří kulovité strbouly o průměru 1–1,5 cm; na hustě šedě žláznatých stopkách; koruna je bílá nebo krémová, lysá, nebo nezřetelně chlupatá. Lusky jsou pukavé, zaškrcované, čárkovité, 5–10 cm dlouhé.
Záměny: Akácie v severoafricko-arabském prostoru patří k rodům obtížným na určování, zejména nejsou-li k dispozici květy nebo plody (ideální je mít obojí). Tento druh se docela snadno rozliší podle velmi malého počtu lístků prvního řádu – v dvakrát zpeřeném listu tedy jde o počet vřeten, které nesou „skutečné“ podlouhlé lístky. Nejčastěji jsou jen 2 nebo 4 (tedy 1 nebo 2 páry), což je na našich obrázcích zřetelně patrné.
Acacia ehrenbergiana
Acacia ehrenbergiana
Fotografováno dne 30. 9. 2015 (Omán, gov. Ash Sharquiyah, Fins).