Syn.: Coresantha caucasica (Hoffm.) Klatt, Costia caucasica (Hoffm.) Willk., Juno caucasica (Hoffm.) Tratt., Neubeckia caucasica (Hoffm.) Alef., Thelysia caucasica (Hoffm.) Parl., Xiphion caucasicum (Hoffm.) Baker
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Areál druhu je soustředěn do oblasti Kavkazu, zasahuje však i do hor východního Turecka a severního Íránu. Ve východním Turecku bývá rozlišován poddruh Iris caucasica subsp. turcica.
Ekologie: Roste na horských loukách, na kamenitých svazích i v suti, obvykle na vápenci, vystupuje až do nadmořské výšky okolo 3500 m. Kvete od dubna do června.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemní cibulkou a dužnatými kořeny. Lodyha je přímá, 10–20(–30) cm dlouhá, olistěná 4–7 listy. Ty jsou podlouhle kopinaté, srpovitě zahnuté, 6–15 cm dlouhé a 1–2 cm široké, po okraji bělavé, brvité (nominátní poddruh), někdy však i lysé (subsp. turcica), šedozelené. Květy vyrůstají z úžlabí listů po 1–3, okvětní trubka je 30–40 mm dlouhá, vnější okvětní cípy jsou 30–40 mm dlouhé, bělavě našedlé až nažloutlé, na bázi nehetnaté, výše skoro okrouhlé, se sytě žlutým středem; vnitřní okvětní cípy jsou obkopinaté, jen 15–20 mm dlouhé, bělavé až bledě žluté. Plodem je tobolka.
Využití: Poměrně vzácně se objevuje i v evropských zahradách, vysazuje se obvykle na skalkách. Podstatně častěji bývá pěstován o něco odolnější kosatec bucharský (Iris bucharica), s nímž patří kosatec kavkazský do stejného podrodu (Scorpiris). Dříve bývaly tyto druhy vyčleňovány do samostatného rodu Juno.
Fotografováno dne 5. 6. 2013 (Turecko, okolí města Erzurum).