Pierre Magnol (Magnolius) se narodil dne 8. 6. 1638 v Montpellieru, zemřel 21. 5. 1715. Francouzský lékař a botanik.
Pocházel z rodiny, kde bylo mnoho lékařů a lékárníků (otec lékárník, děd lékárník, matka dcera lékaře, bratr lékárník) a chtěl se stát také lékařem. Studoval medicínu a 11. 1. 1659 získal titul doktor medicíny. Vzhledem k tomu, že byl kalvinista, setkával se s diskriminací, po zrušení Ediktu nanteského, který zaručoval náboženskou svobodu, v roce 1685 konvertoval ke katolické víře.
Většinu života pracoval v Montpellieru a zabýval se přírodními vědami, především botanikou. Po konverzi ke katolictví získal funkci asistenta v botanické zahradě v Montpellieru, v roce 1694 titul profesora medicíny zdejší univerzity a v roce 1696 se stal ředitelem místní botanické zahrady. Vyučoval botaniku, byl zakládajícím členem Société Royale des Sciences de Montpellier (1706) a členem Académie Royale des Sciences de Paris (1709). Sbíral rostliny v Languedoku, Provensálsku, v Alpách i Pyrenejích a dopisoval si s jinými botaniky.
K jeho žákům patří významní botanikové Joseph Pitton de Tournefort, Antoine a Bernard de Jussieu. Pokusil se o inovace v tehdejším systému botanické klasifikace, odmítl dělení rostlin na stromy, keře a byliny. První publikoval koncepci čeledi (s dnešním pohledem), pokus o přirozenou klasifikaci skupin rostlin podle znaků, navrhoval klasifikaci založenou na charakteristice kalicha a koruny.
V Montpellieru vyšla v roce 1689 kniha Prodromus historiae generalis plantarum in qua familiae per tabulas disponuntur, z roku 1697 je spis Hortus regius Monspeliensis, sive catalogus plantarum quae in horto regio Monspeliensi demonstrantur. Po jeho smrti vyšla Novus caracter plantarum.
V roce 1703 po něm Charles Plumier (1646–1704) pojmenoval rod Magnolia, jméno pak použil Linné, Magnolia L., šácholan, magnólie, Magnoliaceae.
Dále se k jeho jménu vztahuje mnoho jmen druhových, např. Lepidium magnolii, Crassula magnolii, Sedum magnolii, Melica magnolii, Aquilegia magnolii, Poterium magnolii.
