CENTAUREA URVILLEI Wagenitz – chrpa / nevädza

Syn.: Aegialophila longispina Cand., Centaurea chiosicola Beauverd et Topali, Centaurea cyrtolepis Ledeb., Centaurea doryphora Fenzl ex Boiss., Centaurea raphanina d’Urv., nom. illeg., Colymbada cyrtolepis (Ledeb.) Holub, Colymbada urvillei (DC.) Holub
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Centaurea urvillei

Rozšíření: Endemit Turecka. Vyskytuje se na západním a jižním pobřeží Malé Asie, včetně některých ostrovů (Samos). Velmi variabilní taxon, na úrovni druhu je vymezeno asi pět poddruhů lišících se vzrůstem, počtem úborů, tvarem listů a přívěsků na zákrovních listenech i barvou květů – naše snímky zachycují nominátní poddruh. I ostatní poddruhy zřejmě nepřekračují hranice Turecka.

Ekologie: Roste na skalkách a ve světlých borových lesích, vystupuje až do nadmořských výšek 2000 m.

Centaurea urvillei

Popis: Krátkověká vytrvalá nebo dvouletá bylina, vysoká jen 5–30 cm, zpravidla jen na bázi chudě větvená, s 1–4 úbory. Listy jsou víceméně v růžici, jsou přetrhovaně lichozpeřené, pavučinatě chlupaté; koncový úkrojek je trojúhelníkovitý až vejčitý, postranní úkrojky jsou nečetné, vejčité až kopinaté, celokrajné nebo oddáleně zubaté; vmezeřené úkrojky jsou velmi drobné. Úbory jsou velké, vejcovité až kulovité, 2–4 cm dlouhé a 1,5–4 cm široké; na prostředních zákrovních listenech jsou krátké a široké přívěsky s 3–5 mm dlouhými tuhými brvami a 1–2 cm dlouhý koncový trn; květy jsou růžovofialové, okrajové poněkud paprskují. Nažky jsou 4–6 mm dlouhé, s víceřadým, drsným chmýrem.

Centaurea urvillei
Centaurea urvillei

Fotografovali Vít Grulich a Mário Duchoň, dne 15. 5. 2011 (Turecko, Antalya, údolí Gökdere).