Syn.: Bromus pratensis (Huds.) Spreng. nom. illeg., Bucetum pratense (Huds.) Parn., Festuca americana (Pers.) F. Dietr., Festuca apennina De Not., Festuca apennina subsp. pubescens Prodán, Festuca arctica Schur nom. inval., Festuca australis Schur nom. illeg., Festuca elatior subsp. apennina (De Not.) Hayek, Festuca elatior var. apennina (De Not.) Hack., Festuca elatior var. appenina (De Not.) Hack., Festuca elatior var. macrostachya Schur, Festuca elatior f. mucronata Schur, Festuca elatior var. mucronata Schur, Festuca elatior var. multiflora Hack., Festuca elatior f. parviflora Kuntze, Festuca elatior subsp. pratensis (Huds.) Hack., Festuca elatior var. pratensis (Huds.) A. Gray, Festuca elatior var. sicula Parl., Festuca fluitans var. pratensis (Huds.) Huds., Festuca glabra Spreng. nom. illeg., Festuca multiflora C. Presl, Festuca pluriflora Schult., Festuca poioides Michx. nom. illeg., Festuca pratensis subsp. apennina (De Not.) Beldie, Festuca pratensis subsp. apennina (De Not.) Hegi, Festuca pratensis subsp. appenina (De Not.) Hegi, Festuca pubescens Prodán nom. illeg., Festuca radicans (Dumort.) Steud., Lolium festuca Raspail ex Mutel, Lolium pratense (Huds.) Darbysh., Poa intermedia Koeler, Schedonorus americanus (Pers.) Roem. et Schult., Schedonorus apenninus (De Not.) Tzvelev, Schedonorus pratensis (Huds.) P. Beauv., Schedonorus radicans Dumort., Tragus pratensis (Huds.) Panz. ex B. D. Jacks.
Česká jména: kostřava luční (Kubát 2002, Danihelka et al. 2012)
Slovenská jména: kostrava lúčna (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Roste takřka v celé Evropě (jen vzácně v nejjižnějších a arktických oblastech), v Turecku, na Kavkazu, na západní, střední a vzácně i východní Sibiři, ve Střední Asii, v severním Pákistánu. Zplanělá a zdomácnělá je v mnoha dalších oblastech světa, např. v takřka celém mírném pásu Severní Ameriky, v Číně, Japonsku, jižní Austrálii a na Novém Zélandu. U nás velmi hojně na celém území, vzácněji snad jedině v zemědělsky nejintenzivněji využívaných oblastech.
Ekologie: Roste na mezofilních loukách, v trávnících, příkopech, podél cest, na mezích a v jiných travních porostech od nížin do hor. Vyhledává vlhčí i vysýchavé, živné, humózní půdy. Často je vysévána v mnoha vyšlechtěných kultivarech do polokulturních luk, je využívána při zakládání trvalých travních porostů. Kvete v červnu a v červenci.
Popis: Vytrvalá, volně trsnatá tráva. Stébla 40–100(–120) cm vysoká, obloukem vystoupavá až přímá, hladká, trojlistá. Pochvy listů otevřené, hladké, hnědé, vláknitě rozpadavé; jazýček nezřetelný, v podobě nízkého lemu, ouška na bázi listů neúplně objímající stéblo, lysá, na konci špičatá. Čepele listů plihé, 3–5 mm široké, na horní straně nanejvýš nezřetelně rýhované, téměř hladké, v horní části s charakteristickým zúžením. Lata 10–20 cm dlouhá, úzká, jednostranná, s hladkým vřetenem a drsnými větévkami, v nejdolejším větvení laty dvě nestejné větve, silnější s 4–6 klásky, slabší s 1–3 klásky. Klásky (8,5–)11–12(–15) mm dlouhé, plevy kopinaté, tupé, na špičce se širokým suchomázdřitým lemem, horní pleva 3–7 mm dlouhá; pluchy bezosinné nebo s osinou nanejvýš 0,8 mm dlouhou, (5–)6,5–7(–7,5) mm dlouhé. Plod je obilka.
Záměny: Kostřava luční patří mezi tzv. širokolisté kostřavy, které na našem území čítají 5 druhů. Hojná lesní tráva kostřava obrovská (Festuca gigantea) je snadno rozeznatelná podle šavlovitých oušek na bázi listů, které objímají stéblo, dále podle širokých, lesklých, spodní stranou nahoru obrácených listů, a podle velmi dlouze osinatých klásků. Další lesní druhy, kostřava lesní (Festuca altissima) a kostřava horská (Festuca drymeja) mají na rozdíl od kostřavy luční zřetelný jazýček a báze listů bez oušek. Nejpodobnější je převážně antropogenní kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea), která má brvitá ouška na bázi čepele listů, čepele výrazně rýhované, klásky často zřetelně osinaté, obvykle je dosti mohutná. Kostřava luční a rákosovitá mají na horní části čepele listů charakteristické zúžení („deformaci“), podle tohoto znaku se snadno odliší od jiných rodů trav.
Poznámka: Na kulturní louky bývají vyséváni také vyšlechtění mezirodoví hybridi Festulolium, vzniklí hybridizací mezi kostřavami (Festuca pratensis, Festuca arundinacea) a jílky (Lolium perenne, Lolium multiflorum).
Fotografováno dne 6. a 7. 6. 2011 (Česko, Praha, Modřany).