RHODODENDRON ARBOREUM Sm. – pěnišník stromovitý / rododendron

Syn.: Rhododendron puniceum Roxb., Rhododendron windsorii Nutt.
Česká jména: pěnišník stromovitý (Presl 1846)
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité

Rozšíření: Druh pochází z jižní a jihovýchodní Asie, z Číny (Guangxi, Tibet, Yunnan), Bhútánu, Indie (Arunáčalpradéš, Ásám, Himáčalpradéš, Džammú a Kašmír, Manípur, Méghálaj, Sikkim, Tamilnádu, Uttarpradéš, sever Západního Bengálska), Nepálu, Srí Lanky, severní Barmy a Thajska.

Ekologie: Roste v lesích, houštinách a na svazích v nadmořských výškách 1200–4000 m, v průměrných ročních teplotách 12–17 ºC a při průměrném ročním úhrnu srážek 200–1800 mm, ve vlhkých propustných kyselých půdách. Druh snadno kolonizuje čerstvě narušené plochy, jako jsou sesuvy půdy a okraje silnic.

Popis: Stálezelený keř nebo malý strom, bohatě větvený, dorůstá výšky až 12 m, výjimečně až 20 m; je nejvyšším druhem rodu Rhododendron. Kmen je často pokroucený, borka načervenale hnědá, hrubá, odlupuje se v tenkých vločkách. Listy jsou nahloučené na koncích větví, krátce řapíkaté, řapík v mládí pokrytý bílými šupinami. Čepel je podlouhle kopinatá až obkopinatá, na bázi klínovitá, na vrcholu špičatá nebo zašpičatělá, 7–20 cm dlouhá a asi 3,6 cm široká, na okraji podvinutá, na povrchu tmavě zelená, lesklá, s hluboce vnořenými žilami a se stříbřitou, plavou nebo skořicově hnědou plstí na spodní straně. Květenstvím je hustý kulovitý vrcholík s 15–20 zvonkovitými květy. Květy jsou 5 cm široké a 3–5 cm dlouhé, kalich s pěti trojúhelníkovitými cípy 1–2 mm dlouhými, korunní trubka je nálevkovitá, s pěti korunními cípy, šarlatově červená, někdy s bílými znaky, růžová nebo bílá, tyčinek je 10. Plodem jsou zakřivené žebrované tobolky, až 3,8 cm dlouhé a 1,25 cm široké, semena drobná, tmavě hnědá.

Variabilita: V areálu se rozlišuje několik poddruhů:

Rhododendron arboreum subsp. arboreum má červené nebo růžové červené květy, roste v západním Himálaji;
Rhododendron arboreum subsp. cinnamomeum má listy se skořicově hnědou plstí na rubu, bílé, růžové nebo červené květy, roste ve středním Himálaji (Nepál a severní Bengálsko);
Rhododendron arboreum subsp. cinnamomeum var. album má bílé květy s malou červenou skvrnou na vnitřní straně korunních lístků;
Rhododendron arboreum subsp. delavayi má červené květy, roste ve východním Himálaji;
Rhododendron arboreum subsp. nilagiricum s červenými květy, nachází se v Tamilnádu v jižní Indii;
Rhododendron arboreum subsp. zeylanicum je vzácný poddruh z vysočiny Srí Lanky (z Hortons Plains, na našich fotografiích), jméno zeylanicum je odvozeno ze staršího názvu Srí Lanky – Cejlon. Toto označení používali arabští obchodníci i britští kolonisté.

Využití: V horských oblastech se květy používají při přípravě osvěžujících sladkokyselých šťáv, džemů, rosolů a místního piva; šťávy se užívají na ochranu proti horské nemoci. Hojné je využití v tradiční medicíně – tinktura ze sušených listů k léčbě dny, sušené květy proti průjmu a při úplavici, při zažívacích poruchách a menstruaci, listy zevně ke zmírnění bolesti hlavy, výtažky v homeopatických přípravcích. Studium výtažků z R. arboreum potvrdilo, že mají protizánětlivé, hepatoprotektivní, antidiabetické, antioxidační a protiprůjmové vlastnosti. Mladé listy jsou ve větším množství jedovaté. Šťáva z listů zbavuje vší. Dřevo se používá k výrobě uhlí a jako paliva, jádrové dřevo v řezbářství. Rostlina má zvláštní místo v kulturním životě, zdobí chrámy a náboženská místa, používá se jako dekorace domů.
R. arboreum je vhodný pro vysazování v lesních zahradách, pěstují se i hybridy např. s druhem Rhododendron caucasicum.

Poznámka: Rhododendron arboreum je národní květina Nepálu (je umístěn i ve znaku) a státní strom indického státu Uttarakhand.