Syn.: Melilotus altissimus subsp. macrorrhizus (Waldst. et Kit.) O. E. Schulz, Melilotus kochianus Willd., Trifolium dentatum Waldst. et Kit.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Radim Cibulka
MERCURIALIS ANNUA L. – bažanka roční / bažanka ročná
Syn.: Mercurialis ambigua L.
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité
MILIUM EFFUSUM L. – pšeníčko rozkladité / pšeno rozložité
Syn.: Agrostis effusa Lam., Alopecurus effusus Link ex Kunth, nom. inval., Decandolia effusa (Lam.) T. Bastard, Melica effusa (L.) Salisb., Miliarium effusum (L.) Moench, Paspalum effusum (L.) Raspail
Česká jména: pšeníčko rozkladité (Kubát 2002)
Slovenská jména: pšeno rozložité (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Milovicko-valtická pahorkatina, Liščí vrch – přírodní rezervace
Severně od obce Sedlec u Mikulova, dobře známé výskytem slanomilné buřeně v národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu, je zajímavé místo s výskytem teplomilné květeny, chráněné od roku 1987 jako přírodní rezervace, přičemž dnešní výměra činí zhruba 10 ha. Nejvýznamnějším zdejším druhem je patrně len chlupatý (Linum hirsutum), který je zde místy až hojný. Ačkoli zdálky tento vrch o nadmořské výšce 258 m nevypadá nijak majestátně, nabízejí se z něj pěkné výhledy do krajiny: na Svatý kopeček u Mikulova, na Pálavu, i na vzdálenější Karpaty.
Milovicko-valtická pahorkatina, Milovická stráň – přírodní rezervace
Když se nějaká hora nazve Špičák, vzbuzuje pak dojem, že jde o horu vysokou a špičatou. Co se týče Špičáku jižně od Milovic u Mikulova, už samotná nevelká nadmořská výška 297 m vyvolává pochybnosti. Okolní rovinu sice převyšuje zhruba o 150 m, ale plochý vrchol jakoukoli vnější podobu se špičákem vylučuje. Snad jde o význam přenesený, daný častým výskytem kančích špičáků. Vrch je převážně překryt spraší a porostlý panonskou teplomilnou doubravou, jen na západních svazích nalezneme příkré stepní a lesostepní svahy. Na nejcennějších plochách byla v roce 1994 vyhlášena přírodní rezervace Milovická stráň o výměře necelých 90 ha k ochraně cenných lesních, lesostepních a stepních rostlinných společenstev s výskytem vzácných druhů.
Mnichovské hadce, Dominova skalka – přírodní památka
Minerální voda Magnesia by mohla sloužit jako ukázkový výdobytek nového kapitalismu u nás po roce 1990. Dnes je stáčena v Čechách italským majitelem, její reklama nás pravidelně masíruje zdůrazňujíc vysoký obsah hořčíku a její modré umělohmotné lahve na nás koukají málem v každém obchodě. O obnovení přerušeného stáčení kdysi známé Grünské kyselky se uvažovalo už před rokem 1990, ale ke skutečnému výtrysku hořčíku došlo až se vstupem společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. Jak známo, minerálka obsahuje hodně hořčíku a zároveň málo vápníku, což je u původní zdrojnice, Grünské kyselky ještě nápadnější. Tento nepoměr je dobře znám i z půd na hadcovém podloží, však se také nedaleko hlavní zdrojnice Magnesie, Grünské kyselky, nachází chráněný ostrůvek hadcové květeny – Dominova skalka.
Mnichovské hadce, Křížky – národní přírodní památka
V samém srdci CHKO Slavkovský les se nedaleko obce Prameny, bývalých lázní, nachází malé, ale významné chráněné území nazvané podle tří křížů Křížky (okres Cheb – mapa). Území o rozloze asi 4 ha je chráněno od roku 1962, dnes jako národní přírodní památka. Hlavním předmětem ochrany je hadcový hřbítek se vzácnou, především hadcovou květenou. Podle pověstí sem byly nápadné kříže umístěny jako díkůvzdání na náklady spokojeného lázeňského hosta nedalekých Pramenů.
Mnichovské hadce, Upolínová louka pod Křížky – národní přírodní památka
Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky se nalézá, jak už název napovídá, jen několik kroků od národní přírodní památky Křížky (okres Cheb). Předmětem ochrany jsou vlhké louky s výskytem vzácných rostlin, mezi nimiž pochopitelně nechybí bohatá populace upolínu evropského (Trollius altissimus). Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1990, výměra činí necelých 18 ha a najdeme ho v centrální části CHKO Slavkovský les.
MOLINIA ARUNDINACEA Schrank – bezkolenec rákosovitý / bezkolenec trsťovníkovitý
Syn.: Molinia caerulea subsp. arundinacea (Schrank) H. K. G. Paul
Česká jména: molinie rákosovitá (Polívka 1912), bezkolenec rákosovitý (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: bezkolenec trsťovitý (Dostál 1950), bezkolenec trsťovníkovitý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Moravská brána, okolí Libhoště
Vypráví se, že když v roce 1938 dorazili vojáci hitlerovského Německa do severomoravské obce Libhošť (okres Nový Jičín), nemohli se dost vynadivit, že je zde nikdo nevítá. Nebylo divu, vždyť o nezvané hosty nikdo nestál, když se řízením osudu česká vesnice ocitla v samotné Říši. Doba se změnila, říši, jak už to bývá, vzal ďas, obec ovšem zůstala stát. Jinak jde o vesnici vcelku nenápadnou, rozprostřenou podél staré císařské cesty spojující Vídeň s Haličí. Podívejme se, zda se v jejím okolí neukrývají nějaké zajímavé rostliny.
Moravská brána, Sedlnické sněženky – přírodní památka
Jarmila Glazarová se ve své autobiografické prvotině Roky v kruhu obšírně rozepisuje o přírodě a krajině Poodří, sama žila mnoho let v Klimkovicích, a mimo jiné zmiňuje louky plné sněženek. Přesné lokality neuvádí, takže lze dnes těžko ověřit současný stav, ale nějak se do duše vkrádá podezření, že z bývalé krásy mnoho nezůstalo. Rozhodně však zůstaly louky plné sněženek v Sedlnicích, obci ležící mezi Příborem a Studénkou, v údolí potoka Sedlnice. Od roku 1988 je zdejší výskyt sněženek chráněn jako přírodní památka na několika oddělených plochách, dohromady čítajících asi 16 ha.
Moravská brána, Svinec – přírodní rezervace
Mezi Novým a Starým Jičínem se zvedá nenápadný kozí hřbet zvaný Svinec (546 m n. m.), jehož část byla vyhlášena v roce 1994 jako přírodní rezervace na ochranu květnatých luk, pastvin a lesních stanovišť s výskytem ohrožených druhů rostlin i živočichů. Území je dobře přístupné, vedou zde hned dvě naučné stezky, z úpatí vyvěrají zázračné studánky a z vrcholu se naskýtají omračující výhledy do krajiny.