Syn.: Baccharis floribunda Kunth, Baccharis polyantha Kunth, Baccharis riparia Kunth, Molina latifolia Ruiz et Pav., Pingraea latifolia (Ruiz et Pav.) F. H. Hellwig, Pluchea glabra Griseb., Vernonia otavalensis Gilli
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Andský druh, vyskytuje se v severoandské části Kolumbie a Ekvádoru a středoandské části Peru, Bolívie a severozápadní Argentiny.
Ekologie: Roste v páramu a vlhké puně, ve vegetační formaci yunga i v horských vlhkých lesích, v nadmořských výškách zhruba od 800 až do 3800 m.
Popis: Keř, 200–300(–600) cm vysoký, řídce větvený, s borkou šedohnědou až nachově naběhlou. Listy jsou řapíkaté, kopinaté, 6–15 cm dlouhé, 2–5 cm široké, kožovité, lesklé, na bázi klínovité, na okraji pilovité, na vrcholu špičaté, lysé, se třemi vyniklými hlavními žilkami. Květenství je terminální, chocholičnaté až latnaté, 10–16 cm široké, složené z úborů; úbory jsou 5–6 mm dlouhé, zákrovy jsou zvonkovité až polokulovité, zákrovní listeny ve 4–5 řadách, kopinaté, lysé či brvité; květy jen trubkovité, jednopohlavné, bělavé. Plodem je nažka s chmýrem.
Využití: Tento keř – ve své domovině obecně zvaný chilca – se používá v tradiční andské medicíně k léčbě celé řady zdravotních potíží. Jeho dřevo se sbírá jako palivové.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 17. 9. 2015 (Peru, Parque Nacional Huascarán).