Syn.: Epilobium acutum Dulac, Epilobium mathiaei F. W. Schultz, Epilobium origanifolium Kirschl.
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité
Rozšíření: Nepříliš velký areál se rozkládá na jihozápadě Evropy, kde roste od středního Španělska (horské skupiny ve střední části, Kantabrijské pohoří), na obou stranách Pyrenejí, ve Francii také ve Středofrancouzské vysočině, v Západních Alpách, pohoří Jura a ve Vogézách, zasahuje až do západního Švýcarska.
Ekologie: Stanovištěm jsou vlhké, často vysokobylinné nivy v horských oblastech, obvykle na kyselých podkladech. Jen zřídka sestupuje pod 1000 m nadmořské výšky.
Popis: Vytrvalá bylina; lodyha je přímá nebo vystoupavá, 10–35 cm vysoká, pokrytá zkadeřenými nežláznatými chlupy a řídce vtroušenými kratičkými žlázkami; tvoří dosti silné, červenavé nebo oranžové podzemní výběžky. Listy jsou s výjimkou nejvyšších vstřícné, téměř přisedlé (řapík je nanejvýš 2 mm dlouhý), vejčitě kopinaté až kopinaté, (1,2–)1,5–4(–5,5) cm dlouhé a (0,5–)0,8–1,8(–2,2) cm široké, na bázi zaokrouhlené až klínovité, na okraji oddáleně zubaté, na vrcholu tupě špičaté. Květenství je hrozen až 6 květů; stopky květů jsou 1–2 cm dlouhé; kalich je 6–9 mm dlouhý, dosti hustě žláznatý; korunní lístky jsou 8–13 mm dlouhé, růžové; tyčinek je 8; semeník je spodní, blizna je 4laločná. Plody jsou válcovité, (3,5–)4–6(–7) cm dlouhé tobolky s nežláznatými chlupy; semena jsou obvejčitá, 1,5–1,9 mm dlouhá.
Poznámka: Od podobných druhů vrbovek, které mají rovněž 4dílnou bliznu (Epilobium montanum, Epilobium collinum a Epilobium lanceolatum), se liší zejména přítomností podzemních výběžků a poněkud většími květy.
Fotografováno dne 28. 8. 2018 (Španělsko, Kantábrie, Puerto San Glorio).