Syn.: Hieracium bocconei subsp. glandulosodentatum (R. Uechtr.) Zahn
Česká jména: jestřábník žlaznatozubý (Domin et Podpěra 1928), jestřábník žlázkozubý (Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Krkonošský endemit rostoucí roztroušeně v subalpínském pásmu, vzácně i supramontánním stupni, a to zejména ve východní části pohoří.
Ekologie: Roste na travnatých svazích, v mozaikovitých porostech kosodřeviny, subalpínských trávnících, na smilkových loukách a v keříčkových společenstvech na mělkých, kamenitých, kyselých půdách. Kvete v červenci a srpnu, někdy dokvétá ještě v září.
Popis: Vytrvalá bylina s přímou, obvykle 17–38 cm dlouhou, někdy mírně zprohýbanou, podélně rýhovanou, jednoduchou lodyhou. Lodyha s ojedinělými v dolní části roztroušenými jednoduchými chlupy, v horní části s ojedinělými až řídce roztroušenými stopkatými žlázkami a s roztroušenými, v horní části četnými hvězdovitými chlupy. Listy jsou tužší, na ploše s roztroušenými chlupy a zejména na lící olysalé, na rubu na střední žilce a na řapíku chlupaté, na okraji s kratičce stopkatými žlázkami, přízemní růžice listů za květu složená ze 2–6 listů, listy jsou řapíkaté, s čepelí podlouhle eliptickou, kopinatou až široce kopinatou, s okrajem hrubě nepravidelně zubatým úzce trojúhelníkovitými, dopředu zahnutými zuby, které jsou vždy zakončené mukronátní žlázkou, na bázi dlouze klínovitou, lodyžní listy nejčastěji v počtu 2–3, dolní řapíkatý, tvarem i velikostí připomínající listy přízemní růžice, střední řapíkatý nebo přisedlý s čepelí k bázi se postupně zužující, horní čárkovitě kopinatý. Úbory v počtu 2–5, skládající volný vrcholík s větvemi nikdy obloukovitě prohnutými, akladium 1–5 cm dlouhé, stopka úboru s ojedinělými, 0,5–1,5 mm dlouhými jednoduchými chlupy s černou bazální částí sahající až do poloviny jejich délky, s roztroušenými až četnými stopkatými žlázkami a hustými hvězdovitými chlupy, zákrov válcovitě vejcovitý,11–15 mm dlouhý, zákrovní listeny špičaté, vnější k zákrovu přitisklé, s ojedinělými jednoduchými chlupy, četnými stopkatými žlázkami a při bázi s roztroušenými hvězdovitými chlupy. Ligula je plochá, na vrcholu na zoubcích s roztroušenými kratičkými chlupy, čnělka a bliznová ramena jsou okrové až hnědé s černými vymetacími chlupy. Plodem je nažka.
Záměny: Od jestřábníku Lachenalova (Hieracium lachenalii) se liší přítomností krátkých chlupů na zubech ligul. Jestřábník černavý má menší počet úborů a nemá na líci lysé listy. Záměna přichází v úvahu ještě s jestřábníkem černým (Hieracium atratum), jehož listy tvarem připomínají spíše jestřábník zední (Hieracium murorum).
Ohrožení a ochrana: Patří k silně ohroženým, ustupujícím druhům ČR (C2b).
Poznámka: Hybridogenní druh morfologicky stojící mezi rodičovskými druhy jestřábníků Lachenalova a černavého (Hieracium lachenalii ‒ Hieracium nigrescens).
Fotografováno ve dnech 30. 6. a 5. 7. 2013 (Česko, Čechy, Krkonoše).