Česká jména: jestřábník Rohlenův (Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit Krkonoš rostoucí především ve východní části pohoří v subalpínském, vzácně i supramontánním stupni.
Ekologie: Roste v smilkových holích, vysokohorských trávnících a keříčkových porostech a světlinách v porostech kosodřeviny, v oligotrofních okrajových částech horských lučních enkláv, často nalézán i na okrajích cest. Vyhledává kyselé půdy. Kvete v červenci a srpnu.
Popis: Vytrvalá bylina s jednoduchou, obvykle 15–34 cm dlouhou, nejčastěji jednoduchou a na bázi často nachově naběhlou lodyhou. Lodyha po celé délce s četnými 2–4 mm dlouhými jednoduchými chlupy, s ojedinělými, v horní části s roztroušenými stopkatými žlázkami a s roztroušenými, v horní části četnými hvězdovitými chlupy. Listy jsou zejména na rubu na střední žilce a na řapíku chlupaté, na okraji s kratičce stopkatými žlázkami, přízemní růžice listů je za květu složená z 1–2 listů, avšak někdy jsou již listy zaschlé, listy jsou řapíkaté, vnější s čepelí obvejčitou, na vrcholu zaokrouhlenou, celokrajnou nebo nanejvýš drobně zubatou, na bázi klínovitou, vnitřní s čepelí obkopinatou až podlouhle obkopinatou, na vrcholu zaokrouhlenou až tupě špičatou, celokrajnou nebo drobně zubatou, postupně se zužující v křídlatý řapík, lodyžní listy nejčastěji v počtu 3–6, dolní křídlatě řapíkaté nebo přisedlé, střední mírně objímavé, horní někdy připomínající střední lodyžní listy. Úbor obvykle jeden, vzácně dva až tři v redukovaném vrcholíku, stopky úborů (lodyha těsně pod úborem) s roztroušenými až četnými jednoduchými chlupy s krátkou černou bazální částí, s roztroušenými stopkatými žlázkami a hustými hvězdovitými chlupy, zákrov 10–15 mm dlouhý, zákrovní listeny četné, střechovitě se kryjící, s četnými jednoduchými chlupy a roztroušenými stopkatými žlázkami. Ligula je zkrácená, zkroucená, na vrcholu na zoubcích s roztroušenými kratičkými chlupy, okrajové liguly nejsou ven vyhnuté, čnělka a bliznová ramena z úboru zřetelně vyčnívající, medově žluté s tmavšími vymetacími chlupy (na pohled špinavě žluté). Plodem je nažka.
Záměny: Jeden ze tří našich horských jestřábníků s tolik redukovanou ligulou. Jestřábník černoblizný (Hieracium nigrostylum) má delší a četnější jednoduché chlupy na stopkách úborů a na pohled černé čnělky a bliznová ramena. Asi nejpodobnější jestřábník Schneiderův (Hieracium schneiderianum) má okrajové liguly nápadně ven z úborů vyhnuté a navíc olivově zbarvenou čnělku a bliznová ramena.
Ohrožení a ochrana: Patří k silně ohroženým druhům ČR (C2r).
Poznámka: Patří do okruhu jestřábníku kopisťolistého (Hieracium fritzeii agg.), který se vyznačuje větším množstvím lodyžních listů.
Jeho druhové jméno odkazuje na českého botanika Josefa Rohlenu.
Fotografováno dne 2. 7. 2013 (Česko, Čechy, Krkonoše).