Syn.: Hieracium alpinum var. tubulosum Tausch, Hieracium alpinum var. inapterum Wimmer, Hieracium alpinum var. foliosum f. hebetatum Wimmer, Hieracium alpinum subsp. tubulosum (Tausch) Zahn
Česká jména: jestřábník trubkokvětý (Domin-Podpěra 1928), jestřábník alpinský trubkovitý (Dostál 1950), jestřábník trubkovitý (Kubát 2002)
Slovenská jména: jastrabník alpínsky trúbkovitý (Dostál 1950)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Pravděpodobně endemit Krkonoš a Jizerských hor, avšak podobný taxon je známý i ze Skandinávie. V Jizerských horách je druh pravděpodobně vyhynulý, v Krkonoších se vyskytuje poměrně často v subalpínském a vzácně supramontánním stupni.
Ekologie: Roste v smilkových holích, vysokohorských trávnících a keříčkových porostech a světlinách v porostech kosodřeviny, vzácně v oligotrofních okrajových částech horských lučních enkláv, poměrně často i na okrajích cest a jiných antropicky narušených stanovištích na kyselejších půdách. Kvete o něco později než jestřábník alpský (Hieracium alpinum), v červenci a někdy ještě v srpnu.
Popis: Vytrvalá bylina s jednoduchou, obvykle 14–33 cm dlouhou lodyhou. Lodyha s četnými až hustými odstávajícími, 2–6 mm dlouhými jednoduchými chlupy, v horní části s roztroušenými stopkatými žlázkami a s roztroušenými, v horní části četnými hvězdovitými chlupy, pod úborem s četnými, 3–8 mm dlouhými, bělavými jednoduchými chlupy s velmi krátkou tmavou bazální částí, roztroušenými až četnými stopkatými žlázkami a četnými hvězdovitými chlupy. Listy s nápadnou bělavou střední žilkou, jsou chlupaté, na okraji s kratičce stopkatými žlázkami, přízemní růžice listů je za květu vyvinutá, složená z 3–6 listů, které jsou řapíkaté, s čepelí podlouhle obkopinatou až obkopinatou, na vrcholu zaokrouhlenou, hrotitou nebo tupě špičatou, na okraji s drobnými zuby nebo pouze oddálenými mukronátními žlázkami, k bázi se postupně zužující v křídlatý řapík, lodyžní listy nejčastěji v počtu 2–5, dolní je křídlatě řapíkatý nebo zúženou bází přisedlý, střední zúženou bází přisedlý, horní tvarem připomínající zákrovní listen. Úbor je obvykle jeden, vzácně dva v redukovaném vrcholíku, zákrov je 15–19 mm dlouhý, polokulovitý, zákrovní listeny četné, střechovitě se kryjící, s četnými jednoduchými chlupy a roztroušenými stopkatými žlázkami. Ligula je trubičkovitě stočená, vzácně plochá, na vrcholu na zoubcích s četnými kratičkými chlupy, čnělka a bliznová ramena medově žluté s tmavšími vymetacími chlupy. Plodem je nažka.
Záměny: Jediný z našich jestřábníků s trubičkovitě stočenou ligulou. Před rozvitím květů jsou pro něj typické téměř celokrajné nebo pouze drobně zubaté listy a počet lodyžních listů. Podobá se druhům z okruhu jestřábníku kopisťolistého (Hieracium fritzei agg.), jehož lodyžní listy jsou však širokou bází přisedlé až mírně objímavé.
Ohrožení a ochrana: Patří k silně ohroženým druhům ČR (C2r).
Poznámka: Patří do okruhu jestřábníku alpského (Hieracium alpinum agg.).
Fotografováno dne 2. 7. 2013 (Česko, Čechy, Krkonoše).