Troufám si tvrdit, že kdo nemá rád mosty, nemá rád ani lidi. Most nikdy nemůže být dílem škarohlída, morouse, natož pak závistníka, či pomlouvače. Jen běžte – volá celým svým dílem tvůrce mostu – jen si zkuste, jak skvěle chutná chleba na druhé straně řeky! Tak utíkejte na druhý břeh a podívejte se, jak jsou lidé všude úplně nádherně stejní! Žádná silnice nebo cesta, natož pěšina nebo stezka, se mostu v této výzvě nevyrovná. Při našem internetovém putování za květenou mostů jsme už dříve zavítali na most u nás bezpochyby nejznámější – tedy na pražský Karlův most. Jistě nebude na škodu se teď podívat i na náš most nejstarší.
Nejstarší dochovaný kamenný most u nás se nachází v jihočeském městě Písku. Je po mostě v německém Regensburgu druhým nejstarším stále ještě používaným mostem v Evropě – pamětihodnost je to tedy skutečně úžasná. Nejstarší písemné zprávy o jeho existenci pocházejí až z doby vlády Karla IV., předpokládá se však, že jeho výstavba byla započata už v druhé polovině 13. století. V 18. století byl most vyzdoben barokními sochami, v devadesátých letech 20. století prošel kompletní rekonstrukcí. Katastrofální povodeň, která se přes něj přehnala v roce 2002, jej sice poničila, ale samotný most návalům vod řeky Otavy odolal. V porovnání s Karlovým mostem je samozřejmě mnohem menší – Otava v Písku není Vltavou v Praze. Na délku je zhruba pětinový (měří 111 metrů).
Na samotné dlažbě mostu mnoho rostlin nenajdeme. Sešlap je zde značný, takže drobné pokusy matky Flory o svou prezentaci najdeme jen ve škvírách při okraji dlažby a na plášti mostu. Nepřekvapí pár travin, pampelišky, kokoška nebo sedmikráska. Trochu zajímavější je už kakost pyrenejský a pumpava obecná. Nemůžeme přehlédnout ani městskými zahradníky vysázené petunie v těsné blízkosti mostu. Nicméně lze říci, že v porovnání se svým mladším pražským bratrem je písecký Kamenný most v podstatě hodně chudokvětý. Ani piliře mostu příliš nezaujmou – jen tu a tam se na nich objeví malá břízka, či kapradinka.
Avšak to, co nenajdete na plášti mostu, jistě objevíte na nedalekých ledolamech! Nenacházejí se už sice na vlastním mostním tělese, ale součástí této stavby bezesporu jsou. Mají pevný kamenný základ, až na něm jsou připevněny dřevěné trámy, které jsou ještě zatíženy kolejnicemi. Je to stanoviště dostatečně vlhké, ale zároveň i vysychavé, současně velmi slunné. Tady si přijde oko floristovo opravdu na své (pravda jen za podpory dobrého dalekohledu).
Takže když vše dáme dohromady, vychází nám, že jsme na Kamenném mostě v Písku (a především na ledolamech v jeho těsném sousedství) napočítali na 40 taxonů vyšších rostlin. V porovnání s pražským Karlovým mostem je to tedy méně, avšak vzhledem k rozměrům mostu je to číslo solidní. Na menším druhovém zastoupení na této stavbě nese jistě svůj díl i nedávná oprava mostu, při které byly rostliny odstraněny.
Na dlažbě, mostním plášti a ledolamech jsme našli tyto druhy:
Acer pseudoplatanus
Alnus glutinosa
Artemisia vulgaris
Asplenium ruta-muraria
Bellis perennis
Betula pendula
Bidens tripartita
Bromus inermis
Capsella bursa-pastoris
Conyza canadensis
Crepis biennis
Dryopteris sp.
Epilobium hirsutum
Erodium cicutarium
Galinsoga parviflora
Geranium pyrenaicum
Hypericum perforatum
Lycopus europaeus
Lysimachia vulgaris
Lythrum salicaria
Mentha longifolia
Myosotis sp.
Petunia ×atkinsiana
Phalaris arundinacea
Poa annua
Populus tremula
Robinia pseudacacia
Salix euxina
Scutellaria galericulata
Senecio vulgaris
Silene vulgaris
Solidago canadensis
Stellaria media
Tanacetum vulgare
Taraxacum sect. Ruderalia
Urtica dioica
Verbascum sp.
Povodeň v roce 2002 strhla mimo jiné i sochu anděla. Když se ji podařilo vylovit ze dna Otavy, zjistilo se, že je silně poškozena, a tak nezbývalo, než ji vytesat celou znovu. Teď už je na mostě zpátky v plné kráse. Takže nám tuhle píseckou zahrádku, anděli, pěkně hlídej! Před velkou vodou, ale i před všemi zlými! Vždyť my už přece dobře víme, že kdo nemá rád mosty, nemá rád ani lidi! A k mostům určitě patří i kytky.