VIOLA ELATIOR Fries – violka vyvýšená / fialka vyššia

Syn.: Viola montana L., Viola persicifolia Schreber, Viola erecta Gilib., Viola canina subsp. elatior (Fries) Rouy et Fouc.
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Viola elatior

Rozšíření: Eurasijský druh ostrůvkovitě rozšířený od východní Francie a severu Itálie přes střední Evropu a Balkánský poloostrov až do evropské oblasti Ruska, na střední Sibiř a do Kazachstánu. U nás se vyskytuje vzácně pouze v termofytiku, v současnosti již jen na několika lokalitách ve východních Čechách a na jižní Moravě, na Slovensku jen v Podunají a ve Východoslovenské nížině.

Ekologie: Roste v lemech lužních lesů a křovin, v nivách velkých řek, vzácně i na slatinách, na půdách vlhkých, zaplavovaných, v pásmu od nížin do pahorkatin. Kvete od května do června.

Popis: Vytrvalá bylina, 20–35(–50) cm vysoká, lodyha přímá, oblá, krátce chlupatá, bez přízemní listové růžice. Listy řapíkaté, kopinaté, až 9 cm dlouhé, až 4krát delší než široké, mělce vroubkovaně pilovité, palisty velké, úzce eliptické až kopinaté, krátce pýřité. Koruna velká, světle modré až modrofialové, při ústí ostruhy bělavé, modrofialově žilkované, korunní lístky obvejčité, ostruha nazelenalá. Plodem je protáhle vejcovitá tobolka.

Ohrožení a ochrana: Violka vyvýšená je výrazně ustupujícím a vymírajícím druhem, je proto zařazena mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (C1t), ve stejné kategorii je chráněna i zákonem (§1). Na Slovensku patří k druhům ohroženým a chráněným (EN/§), stejně tak ve Francii.

Viola elatiorViola elatior
Viola elatiorViola elatior
Viola elatior

Fotografovali Josef Kučera, dne 31. 5. 2006 (Česko, Čechy, PR Zbytka u Českého Meziříčí); Naděžda Gutzerová, dne 3. 8. 2021 (Čechy, okolí Rožďalovic).