Syn.: Agrestis alba (L.) Lunell, Agrostis alba L., Agrostis alba Kunze, Agrostis aristata Sinclair ex Steud., nom. inval., Agrostis conferta Willd. ex Steud., nom. inval., Agrostis cremenica Besser ex Steud., nom. inval., Agrostis disticha Schweigg. ex Steud., nom. inval., Agrostis stolonifera f. alba (L.) Schur, Agrostis stolonifera var. alba (L.) Lilj., Agrostis stolonifera f. alba Neinshaus, Agrostis stolonifera var. alba (L.) Kuntze, Agrostis vulgaris var. alba (L.) Gatt., Aira elodes Brign., Aira helodes Steud., nom. inval., Aira petraea Bellardi ex Steud., nom. inval., Catabrosa elodes (Brign.) Roem. et Schult., Catabrosa helodes Roem. et Schult., Dactylis capitata (Spreng.) Schult. et Schult. f., nom. illeg., Decandolia alba (L.) T. Bastard, Eragrostis tenuis Steud., Festuca asperrima Hornem. ex Steud., nom. inval., Festuca capitata Balb. ex Spreng., Festuca depauperata Bertol., Milium album (L.) Lag., Paneion nemorale (L.) Lunell, Poa acmocalyx Keng f. et L. Liu, Poa adjarica (Sommier et Levier) A. P. Khokhr., Poa alexeenkoi (Tzvelev) Czerep., Poa angustifolia var. nemoralis (L.) Huds., Poa asperula Steud., Poa balbisii Parl., Poa balfourii auct., Poa caespitosa Poir., Poa capitata (Balb.) Asch. et Graebn., Poa cinerea Vill., Poa coarctata Haller f. ex Gaudich., Poa debilis Thuill., Poa dubia Suter, nom. illeg., Poa eligulata Pavlov, nom. illeg., Poa firma Wormsk. ex Roem. et Schult., nom. inval., Poa firmula (Gaudich.) Gray, Poa glauca subsp. glaucantha (Gaudich.) Lindm., Poa glaucantha Schleich. ex Gaudin, Poa glaucescens Roth, Poa gmelinii Koeler, nom. illeg., Poa gracilescens Schrad., Poa hypanica Prokudin, Poa juncea Suter, Poa juncoides Gaudich., Poa korshunensis Golosk., Poa lapponica Prokudin, Poa marginata Willd., nom. inval., Poa montana All., nom. illeg., Poa muralis Honck., Poa parnellii Bab., Poa pilipes Keng f. ex Shan Chen, Poa polymorpha Wibel, Poa pratensis var. cinerea (Vill.) Mathieu, Poa pratensis var. fagetorum Rech. et T. C. Scheff., Poa pseudocaesia Schur, nom. inval., Poa pubicalyx Keng, Poa pyramidalis Clairv., nom. illeg., Poa rariflora Desf., nom. illeg., Poa recta Willd. ex Steud., nom. inval., Poa salebrosa Panz. ex Steud., nom. inval., Poa scheuchzeri Suter, Poa scopulorum Butters et Abbe, Poa setifolia J. W. Zetterst., nom. illeg., Poa subpolaris Kuvaev, Poa tenuis Clairv., Poa tenuis Elliott, nom. illeg., Poa ×tormentuosa Butters et Abbe, Poa variegata Host ex Kunth, nom. inval., Vilfa alba (L.) P. Beauv., Vilfa neglecta P. Beauv. ex Steud., nom. inval.
Česká jména: lipnice hajní (Polívka 1902, Kubát 2002)
Slovenská jména: lipnica hájna (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem. Roste prakticky celé Evropě, dále v severní Africe, v Turecku, na Kavkazu, v temperátních oblastech střední Asie, ostrůvkovitě pak zasahuje temperátním pásem dále na východ až po Kamčatku, Japonsko (ostrov Honšú), východní Čínu, roste také v Altaji, Ťan-šanu, Pamíru a v celém podhůří Himálaje. Nepůvodní je v rozsáhlých oblastech Severní Ameriky (celý temperátní pás + prérie až po jižní Texas), v jihovýchodní Austrálii, v Tasmánii a v Chile. U nás zcela běžná tráva, rostoucí hojně od nížin po hory.
Ekologie: Charakteristický lesní druh, vyskytující se ve světlých listnatých a smíšených lesích, hájích, lesních lemech, na pasekách a v křovinatých porostech, ale také na výslunných až kamenitých stráních a na zdech. Upřednostňuje půdy humózní, vlhké, živné, slabě kyselé až zásadité. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá, hustě až volně trsnatá, svěže zelená tráva tvořící vněpochevní výběžky. Stébla krátce vystoupavá až přímá, 30–80 cm vysoká, rovnoměrně olistěná, hladká nebo zejména pod květenstvím slabě draslavá. Pochvy listů oblé, jen na bázi uzavřené, hladké; jazýček velmi krátký, nepatrný nebo až 0,7 mm dlouhý, uťatý; čepele listů úzce čárkovité, 1,5–2,5(–3) mm široké, ploché, zřetelně žlábkovité, ploché, někdy až svinuté, hladké, čepel nejvyššího listu nápadně kolmo od stébla odstálá. Lata řídká, chudá, 5–8(–10) cm dlouhá, v obrysu vejčitě kopinatá, po odkvětu úzce stažená, větévky laty drsné, dolní v přeslenu po 2–5; klásky drobné, vejčitě kopinaté, 2,5–4(–8) mm dlouhé, 2–4(–7)květé, zelené nebo žlutozelené, plevy nestejné, dolní úzká, šídlovitá, horní kopinatá, trojžilná, v horní polovině kýlu drsná, pluchy kopinaté, 2–4,5 mm dlouhé, nezřetelně 5žilné, v dolní polovině kýlu a na krajních žilkách chlupaté, na bázi s řídkou huninkou dlouhých chlupů. Plod je obilka.
Variabilita: Lipnice hajní je velice variabilní druh zahrnující celou řadu chromozomových počtů, což souvisí s apomiktickým způsobem reprodukce. Tuhé, nasivělé, slabě draslavé rostliny se svinutými listy ze suchých výslunných stanovišť byly rozlišovány jako poddruh Poa nemoralis subsp. rigidula (lipnice hajní tuhá); tyto rostliny však zřejmě představují pouze ekomorfózu s nízkou taxonomickou hodnotou.
Záměny: Od ostatních lipnic, které mají dolní větévky v latě po více než dvou (tj. lipnice obecná – Poa trivialis, lipnice bahenní – Poa palustris, okruh lipnice luční – Poa pratensis agg.) se liší velmi krátkými až nepatrnými jazýčky; velmi nápadné jsou rovněž listy charakteristicky odstálé od stébla, díky nimž si lipnice hajní vysloužila mnoho přezdívek („hajlující tráva“, „Heil-Hitler-Kraut“, „nemorální Poa nemoralis“ ap.).
Fotografováno dne 18. 5. 2011 (Česko, Čechy, Průhonice, park) a 8. 6. 2012 (Praha, PP Modřanská rokle).