Přírodní památka Havránka je součástí pražského přírodního parku Drahaň – Troja, přičemž samotné toto území lze ještě rozdělit na dvě specifické lokality: jednou je území Pustá vinice a druhou prameniště Haltýř.
Z vrcholu svahu Pusté vinice je krásný výhled na celou Prahu, v popředí s botanickou zahradou a Trojským zámkem, vpravo s usedlostí Havránka. Toto území je geologicky tvořeno břidlicemi a buližníky, které pak jsou místy překryté vátými písky a spraší, což se odpovídajícím způsobem projevuje i ve floristickém složení této lokality.
Až do poloviny 20. století se zde pěstovala vinná réva, vinice však nepřežily nákazu révokaze. Do dnešní doby se na těchto místech vyvinulo vřesoviště, které není posledním sukcesním stadiem. Ukázky neudržovaného vřesoviště si můžete všimnout na pravé straně cesty při scházení svahu.
Na minerálně chudých výchozech buližníku naleznete porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris). Mimo dominantního vřesu a metličky křivolaké (Avenella flexuosa) můžete nalézt ještě chlupáček zední (Pilosella officinarum), šťovík menší (Rumex acetosella) a zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia).
Na výchozech štěrkopískových teras je zajímavý výskyt paličkovce šedavého (Corynephorus canescens), druhu typického pro chudé písčité půdy. Kyjovitě ztlustlá osina na plevě paličkovce dala trávě vědecké jméno (Corynephorus = nosič kyje).
Část chráněného území s hlubší půdou zabírají ještě teplomilné keře, především trnky (Prunus spinosa) a hlohy (Crataegus sp.). Místy se objevují duby (Quercus sp.) a tisy (Taxus baccata).
Mimo vřesoviště a společenstva teplomilných keřů naleznete na Pusté vinici i teplomilná společenstva stepí a skalních stepí s řadou zajímavých druhů.
V údolí Haltýře je předmětem ochrany několik pramenů, z nichž nejsilnější byl jímán cisternou a využíván pro potřeby Trojského zámku. Dnes je chráněn dřevěným přístřeškem. Před výstavbou bohnického sídliště byla voda pitná, rozbory v nedávné době však odhalily stopy těžkých kovů.
V mokřadní vegetaci u prameniště dominuje sítina sivá (Juncus inflexus) a vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum). Z dalších druhů je možné zmínit tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a přesličku bahenní (Equisetum palustre). Ze vzácnějších rostlin je to např. devětsil bílý (Petasites albus), typický pro prameniště především v hornatých krajích. Pro toto území typičtější devětsil lékařský (Petasites hybridus) naleznete hojně v ústí Drahanského údolí a dále podél toku Drahanského potoka. Pramen Haltýře byl využíván nejprve pro potřeby Trojského zámku, později také pro Zoologickou zahradu.
Na svahu vpravo nad prameništěm dožívá zbytek vřesoviště. Na protilehlém svahu je nepůvodní akát nahrazován zdejšímu prostředí bližším dubem letním (Quercus robur).