Syn.: Anthodendron ponticum Rchb., Azalea arborea L., Azalea gandavensis K. Koch, Azalea lancifolia Kuntze, Hymenanthes pontica (L.) H. F. Copel.
Česká jména: pěnišník černomořský (Presl 1846), pěnišník pontický (Mareček 2001)
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Areál druhu leží v jižní Evropě a jihozápadní Asii, na východě sahá od jihovýchodního Bulharska přes Turecko až po Libanon, Gruzii a jih evropského Ruska, na západě se potom ještě objevuje v Portugalsku a Španělsku, kde se však rozlišuje poddruh R. p. subsp. baeticum. I ve zbytku Evropy je tento druh často pěstován jako okrasný keř, v některých oblastech se dokonce silně invazivně šíří. Byl zavlečen a naturalizován ve Velké Británii, Irsku a na Novém Zélandu, kde na přírodních stanovištích nezřídka vytlačuje původní flóru.
Ekologie: Obsazuje otevřené lesní plochy s vlhkou a kyselou půdou, od nížin do subalpínského pásma, vystupuje až do výšky 2000 m n. m. Kvete od května do července.
Popis: Stálezelený keř, 3–5(–8) m vysoký. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté, 10–25 cm dlouhé a 2–6 cm široké, lysé, kožovité, celokrajné, sytě zelené a lesklé na vrchní, světlejší na spodní straně. Květy po 10–15 v hustých koncových hroznech se stopkami dlouhými 2–5 cm mají korunu nálevkovitou, 4–5 cm dlouhou, fialově až světle růžovou s cihlově červenými skvrnami. Plody jsou hladké, cylindrické tobolky 1,5–1,8 cm dlouhé.
Využití: Je hojně používaný ke křížení. Podle J. S. Presla (1846) se jeho listy používaly ve východním Středozemí (v Levantě) i v tradiční medicíně (proti jedu).
Fotografováno dne 30. 5. 2013 (Turecko, Zigana Geçidi).