Čechy

Jistý národní klasik kdysi prohlásil, že „v hudbě je život Čechů.“ Je otázkou, jakou hudbu měl náš velikán na mysli, není ani zcela jasné, jakou oblast života průměrného Čecha by mohla hudba nejvěrněji zachycovat. Vezměme jako příklad jímavý šlágr našich babiček o kalině v šumavské dolině. V této písni by se nejspíše mohlo jednat o kalinu tušalaj (Viburnum lantana), která se v nižších polohách Šumavy skutečně vyskytuje. Avšak představa kalin zaplavujících všechna šumavská údolí by byla dost hrůzná! Naštěstí tomu tak není, Šumava je botanicky mnohem pestřejší. Můžeme si tedy vydechnout, v hudbě život Čechů možná i opravdu trochu bude, ale přece jen pouze s výhradami. Přesvědčíme se o tom v oblasti největších šumavských vrchovištních rašelinišť, projdeme se údolím Roklanského potoka u obce Modrava.

Číst dál

Na Železnorudsku, mezi Novou Hůrkou a bývalou osadou Zhůří, se nalézají rozsáhlá vrchoviště a rašelinné lesy odvodňované Slatinným potokem. Skrz území vede zpevněná cesta a turistická značka, jinak je místo vcelku nepřístupné, jak u podobných biotopů bývá zvykem. Bezlesé plochy rašeliníků se střídají s lesními porosty, na okrajích území majících charakter podmáčených smrčin. Území bylo vyhlášeno jako bezzásahové coby první zóna národního parku.

Číst dál

Na východních svazích šumavského Pancíře a Můstku, nedaleko Železné Rudy (mapa), se nachází přírodní rezervace Prameniště, chránící od roku 1994 mokřadní společenstva na nemalé ploše 335 ha. Území je rozděleno do čtyř částí: Šmauzy, Nový Brunst, Prameniště Řezné a Zadní Pancíř. Vyskytuje se zde řada vlhkých stanovišť od podmáčených smrčin a lesů, pramenišť, luk až po menší rašeliniště s výskytem vzácných a zajímavých druhů rostlin.

Číst dál

Kdysi významná šumavská obec Zhůří (okres Klatovy) nepřečkala důsledky druhé světové války a zůstavila po sobě skupinu památných stromů, jejichž šumící listí nikterak nepřipomíná bývalý ruch. Dojem opuštěnosti kazí pouze novodobé artefakty: kaplička, užitečná jako přístřeší za deště, a vkusný pomník deseti padlých amerických vojáků. Co však místo ztrácí na zabydlenosti, bohatě dohání přírodou. Vždyť údolí Křemelné přibližně od bývalého Zhůří až k rudské silnici, kde navazuje přírodní rezervace Prameniště, je přírodovědně velmi zajímavé. Část ohraničená silnicí na levém břehu Křemelné je součástí Národního parku Šumava, částečně dokonce jako I. zóna národního parku, navazující části nad silnicí jsou součástí maloplošných chráněných území Zhůřská hnízdiště a Zhůřská pláň.

Číst dál

Dovolím si nejprve osobní vzpomínku. Coby nezkušený jinoch milující kytičky jsem se stal hrdým majitelem knížky Františka Procházky Orchideje naší přírody a zatoužil spatřit bájné tořiče. Dnes, ve slastných dobách internetového šílenství, dnes je všechno snazší. Já se tenkrát musel spolehnout na tištěné zdroje, a ty se dušovaly, že mému domovu nejbližší naleziště tořiče, přesněji tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera), je jakási Pučanka u Velkých Hydčic na Horažďovicku (okres Klatovy). Vydal jsem se tedy vlakem na jednu ze svých vůbec prvních výprav za rostlinami, nejprve do Hydčic, odtud pěšky do Hejné a lačně se vrhnul do lesa. Pochopitelně, odtáhl jsem s dlouhým nosem, viděl jsem jen jakési podezřelé listy, snad okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) nebo kruštíku širolistého (Epipactis helleborine). Žádná lilie zlatohlavá (Lilium martagon), žádná sasanka lesní (Anemone sylvestris), natož pak tořič. Dnes, dnes se musím smát. Tořič hmyzonosný už zde řadu let nikdo neviděl, ostatně střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolaris) na nedalekém vrchu Kozníku také ne.

Číst dál

Starobylé městečko Horažďovice (okres Klatovy) v jihozápadních Čechách se může pochlubit zachovalými zbytky hradeb se třemi bránami, renesančním zámkem a moderním akvacentrem pro rodiny s dětmi. Součástí Horažďovic je také vesnička Svaté Pole, za jejímiž humny se nalézá stejnojmenná přírodní památka, vyhlášená v roce 2007 na výměře 3,5 ha k ochraně velmi bohaté populace rudohlávku kukačky (Anacamptis morio) a dalších vzácných rostlin.

Číst dál

Rabí (okres Klatovy) je mohutná a působivá hradní zřícenina, nachází se mezi Horažďovicemi a Sušicí na vyvýšenině nad řekou Otavou a je obklopeno vápencovými vrchy. Již v roce 1978 bylo prohlášeno národní kulturní památkou a je označováno za nejmohutnější českou hradní zříceninu. Slovo Rabí má stejný kořen jako rabování, proto je také „a“ krátké. I podhradí je zajímavé a je městskou památkovou zónou. Zmiňované vápencové vrchy nijak překvapivě hostí bohatou vápencovou květenu, podívejme se tedy blíže na jeden z nich a sice na kopec Lišná, i na jeho okolí.

Číst dál

Ospalé městečko Černošín (okres Tachov), ležící kdesi mezi Stříbrem a Planou u Mariánských Lázní, má svá nejlepší léta dávno za sebou. Posledním ranou, jež se na městečko snesla, bylo dobudování dálnice D5 až k hranicím, čímž notně poklesl význam silnice, na níž Černošín leží. Životnímu prostředí snížení provozu nepochybně prospělo, autobus sem však zajíždí jen ve všední dny. Ve svátek ať si každý poradí sám. Městečko přesto stojí za pozornost, kousek za městem nedaleko hřiště se nachází zajímavá přírodní památka Černošínský bor s výskytem vzácných rostlin v kulturním boru. Byla vyhlášena v roce 1990 na 2 ha.

Číst dál

Z holoroviny Krasíkovské hornatiny vystupuje nepříliš nápadný vyvřelý kužel Krasíkova (okres Tachov), korunovaný hradní zřiceninou a mnohem mladší kaplí sv. Máří Magdaleny, navíc s pseudogotickou věží. Když křepce vyběhneme až na vrchol, a výstup není těžký, pokud ovšem netrpíme dýchavičností, v podstatě nic nedosvědčuje, že se kdysi dávno jednalo o významné sídlo mocného rodu Švamberků. Chatrná zřícenina, podepřená kovovou vyhlídkou, již zmiňovaná kaple a sotva patrné valy osázené vstavači nedávají tušit o zašlé slávě. O té se lze poučit na tabulích, z nichž některé tvrdí, že hrad byl vypálen, zatímco jiné, že vyhořel. Buď jak buď, hrad třicetiletou válku nepřečkal a postupně vzal za své. Hradní vrch pomalu zarůstal listnatým lesem s bohatým podrostem daným úživným podložím a když zde byl v devadesátých letech 20. století nalezen vstavač bledý (Orchis pallens), nic nebránilo vyhlášení přírodní památky.

Číst dál

Nevelký hrad Volfštejn představuje cennou ukázku středověkého, přesněji románského hradního stavitelství v Čechách. Mimo dochovaný půdorys hradu vystavěného po sasko-hesenském způsobu je významná především dochovaná hradní obranná věž typu bergfrit ojedinělého kuželovitého tvaru, vzniklého ztenčováním zdiva ve směru do výšky z vnějšku, nikoli zevnitř, jak je obvyklé. Zřícenina je volně přístupná a probíhají na ní záchranné práce. Hrad byl vybudován ve svahu Vlčí hory vysoké 704 m n. m., výrazné čedičové kupy vypínající se nad Černošínem (okres Tachov).

Číst dál