Nedaleko Kolína se nachází vesnice Velim, velmi dobře známá všem nadšeným obdivovatelům železnic. Vždyť právě u železniční stanice Velim začíná zkušební okruh, na kterém se prohánějí naše nejrychlejší lokomotivy (a občas trhají rychlostní rekordy). Přibližně uprostřed jihovýchodní strany oválu lze nalézt malé, ale významné chráněné území, vyhlášené v roce 1987 na ochranu vzácných rostlin. Proto zde lze kromě modrých přízraků spatřit také některé botanické vzácnosti.
Středočeský
Polomené hory, Na oboře – přírodní památka
Podél silnice Chodeč – Dolní Zimoř (okres Mělník), na jižním okraji CHKO Kokořínsko, se nalézá několik rostlinopisně zajímavých travnatých ploch s roztroušenými dřevinami a křovinatými lemy, částečně chráněných jako přírodní památka Na oboře, vyhlášená v roce 2001 na čtyřech samostatných výměrách o celkové ploše 3,5 ha.
Polomené hory, Stráně Hlubokého dolu – přírodní památka
Obec Tupadly (okres Mělník) se nalézá na jihozápadním konci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (mapa), výletníkům nabízí výhled na nepřístupný zámeček Slavín a západně od obce pak skalní výtvory liběchovského kuchaře Václava Levého. Východně od obce lze spatřit několik obnažených pískovcových skal, jež jsou součástí přírodní památky Stráně Hlubokého dolu, vyhlášené v roce 2001 na ploše 4,6 ha v úzkém pruhu východozápadního směru. Předmětem ochrany jsou zbytky teplomilných společenstev rostlin a na ně navázaných drobných živočichů na hranách skal.
Polomené hory, Stráně Truskavenského dolu – přírodní památka
V katastru obce Truskavna (okres Mělník), asi 3 km na západ od známého hradu Kokořína, se vypíná skalní defilé křemitých pískovců. Místa s výstupy vápnitých pískovců hostí společenstva teplomilných trávníků, která jsou hlavním předmětem ochrany přírodní památky vyhlášené v roce 2001. Vyskytují se zde také některé zajímané druhy bezobratlých živočichů, zejména pavouků. Zvláště cenný je výskyt kriticky ohroženého vřeteníku skalního (Drymocallis rupestris), jedné z nejvzácnějších rostlin celé CHKO Kokořínsko.
Ralsko-bezdězská tabule, Paterovské stráně – přírodní památka
Ralsko-bezdězská tabule si dávno vydobyla znamenitou pověst mezi českými přírodovědci, především ovšem botaniky. Údolí říčky Bělá je již drahně let spojováno s výskytem vzácné popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), k jejíž ochraně bylo v potoční nivě vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Stranou zájmu se ocitly boční svahy a vedlejší rokle a ojedinělé hlasy bijící na poplach byly dlouho oslyšeny. Nakonec, když odbíjelo dvanáct, byla na části cenných ploch vyhlášena územní ochrana, nejprve EVL, později i přírodní památka Paterovské stráně. Tomu napomohlo mapování biotopů v rámci projektu NATURA 2000, které zde vymezilo několik typů vzácných biotopů, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, a rovněž výskyt koniklece otevřeného (Pulsatilla patens), který byl zařazen na seznam druhů požívajících ochranu závaznými unijními předpisy. Smutné ale je, že okolí Bělé jaksi uniklo z dosahu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Celkově území památky není v dobrém stavu, mizí pochopitelně především nejcennější druhy.
Ralsko-bezdězská tabule, Rečkov – národní přírodní památka
Údolní niva potoka Rokytka, mezi pramenem Klokočka a Novou vsí asi tři kilometry severozápadně od Bakova nad Jizerou (okres Mladá Boleslav), proslula reliktním výskytem popelivky sibiřské (Ligularia sibirica). Část území je státem chráněna od roku 1933, národní přírodní památka zde byla vyhlášená roku 1949.
Rožďalovická tabule, Oškobrh – historický nástin devastace květeny polabského Blaníku
Oškobrh, tajemný vrch, háji se zelená, skalami bělá nad širou rovinou. Ve stínu jeho dubů a javorů, vazů, rokyt a jilmů, třeslavých osik, jasanů i hladkých bříz, v místech, kde lískoví, klenice, lýkodra s babykou bujely v husté směsi, dařil se čarovný květ, nejedna vzácná bylina mocné, hojivé síly – až takto výsostně floristicky se zmiňuje mistr Alois Jirásek o nevysokém kopci Oškobrhu ve svých Starých pověstech českých. Jakoby dobře věděl, že vrch Oškobrh je skutečně místem po staletí botaniky velmi vyhledávaným.
Slánská tabule, Třebichovická olšinka – přírodní památka
Pokud se budete někdy v březnu vyskytovat v okrese Kladno, určitě si nenechte ujít úžasný bledulový zážitek u Třebichovic, přesněji na jižním okraji této obce. Podmáčená louka a bažinatá olšina v údolní nivě Knovízského (Vinařického) potoka byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1986. Území o rozloze 0,63 ha se nachází pod západním svahem Vinařické hory.
Střední Povltaví, Medník – národní přírodní památka
Přibližně 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy se na levém břehu Sázavy zvedají svahy dvou Medníků – Velkého a Malého. Na severovýchodním a východním svahu Malého Medníku byla již v roce 1933 vyhlášeno zvláště chráněné území, nynější národní přírodní památka Medník.
Střední Povltaví, Skály u Všenor
Nedaleko Černolic se nalézá několik nápadných skalek, asi 10 m vysokých, od roku 2002 chráněných jako přírodní památka a už nejméně sto let hojně navštěvovaných horolezci. Doufejme, že zachování lezeckých cest není jediným předmětem ochrany. Pro botaniky jsou patrně zajímavější a dost možná i ochrany hodnější jiné skály, nalézající se vcelku nedaleko na pravém břehu Všenorského potoka (okres Praha-západ).
Střední Povltaví, Zvolská homole – přírodní rezervace
Jižně od Prahy, na pravém břehu Vltavy, 1,5 km od obce Zvole se nachází zvláště chráněné území o rozloze 47 ha, vyhlášené roku 1989. Dominantou území je nezaměnitelná skála s výhledem na Vrané nad Vltavou, většinu plochy však tvoří zalesněná plošina východně od vrcholu. Na různorodých horninách se vytvářejí skalní společenstva vápnomilných i acidofilních druhů rostlin doprovázená jedinečným souborem hub a bezobratlých živočichů.
Trosecká pahorkatina: V dubech – přírodní památka
Přírodní památka se nachází asi 600 m západně od obce Žehrov (okres Mladá Boleslav). Rozkládá se při severním okraji obory Žehrov, a proto není veřejnosti přístupná. Kolem severního okraje vede žlutá turistická značka z Žehrova směrem k osadě Arnoštice a z této cesty lze do chráněného území pohlédnout alespoň přes plot. Právě v severní části obory se zachovala původní pískovcová zeď z dvacátých let 19. století, kterou nechal postavit kníže Rohan. Místy však již chybí a je nahrazena dřevěným plotem.
Všetatské Polabí, Hrabanovská černava – národní přírodní památka
Severně od Lysé nad Labem se nalézá významný zbytek polabských černav, chráněný od roku 1933, dnes v kategorii národní přírodní památka o výměře 52 ha. Vznik zdejšího slatinného ložiska je podmíněn prameny vápnitých vod vyvěrajících z křídového souvrství. Kdysi se zde nacházelo jezero, které se postupně zazemnilo, bezlesí se zde udržuje nepřetržitě od dob ledových, což podmiňuje výskyt velmi vzácných reliktních druhů, například ostřice Buxbaumovy (Carex buxbaumii) či třtiny přehlížené (Calamagrostis stricta). Území bylo několikrát poškozeno záměrným odvodněním, přesto patří k místům velmi cenným, což dokládá výskyt řady kriticky ohrožených druhů.
Všetatské Polabí, Polabská černava – národní přírodní památka
Nedaleko Mělníka je malá vesnička (nemá ani poštu) se zvláštním názvem Vrutice, a když u Mělníka, tak s přídomkem Mělnická. Vesnička by byla celkem neznámá, nebýt Národní přírodní památka Polabská černava, která se nalézá doslova za humny. Předmětem ochrany jsou především slatinné a bezkolencové louky, součástí chráněného území jsou i rákosiny, porosty vrb a olšina pod nádražím, celková výměra nepřesahuje 10 ha. Část cenných lokalit se nachází v ochranném pásmu. Území je chráněno od roku 1946, což jen podtrhuje jeho význam.
Všetatské Polabí, Slatinná louka u Liblic – přírodní rezervace
Uprostřed zarostlého lesa v zámeckého parku v Liblicích (okres Mělník) se ukrývá pravý ráj botanika. Na malé ploše 2,3 ha se setkáme s celou řadou vzácných rostlin.