Cennou plochou v přírodním parku Drahaň-Troja na severu Prahy, v samém středu Trojské kotliny, je okolí usedlostí Sklenářka a Hrachovka. Tvoří ji výslunné stepní svahy, které se zvedají od silnice v ulici Pod Hrachovkou (od zoologické zahrady) a pokračují až na hranu náhorní plošiny u bohnického sídliště (s nejvyšší kótou 267 m n. m. u Palírky) a částečně zasahují ještě do třešňovky pod ulicí Na Farkách. Z jihu je tento pás travnatých stepí omezen výběhy zoologické zahrady a zemědělskými pozemky kolem usedlosti Hrachovka, ze západu ulicí V Podhoří a z východu silnicí ulice K Bohnicím spojující městské čvrti Troju a Bohnice.
Strmě vystupující vrch s dominující usedlostí Sklenářka je tvořen skalnatými výchozy proterozoických hornin: drob a břidlic tzv. kralupsko-zbraslavské skupiny. Mělké půdy mají charakter rankerů. Nad Hrachovkou jsou půdy písčitohlinité s naplavenými štěrkopískovými uloženinami Vltavy (tzv. vinohradská terasa).
Podobně jako v jiných částech přírodního parku i zde ovlivňoval geomorfologii území a bohatost vegetace říční fenomén a to jak ve smyslu migračních cest, tak z hlediska rozrůzněnosti stanovišť. Později s příchodem člověka v období atlantiku podmínil člověk udržení stepních společenstev pastvou, byly zakládány sady a vinice, část ploch byla zemědělsky využívána (Sklenářka i Hrachovka byly původně vinařskými usedlostmi, Hrachovka i usedlostí zemědělskou). Dodnes se negativně v této části přírodního parku projevují dřívější nevhodné výsadby akátu na přelomu 19. a 20. století, území neprospěly ani výsadby dalších nepůvodních dřevin, např. modřínu.
Vegetace tvoří pestrou mozaiku společenstev, která mezi sebou vzájemně přecházejí a často jsou ovlivněna společenstvy druhotnými. Na výslunných místech na svahu kolem usedlosti Sklenářka a na stráni nad Hrachovkou jsou ve fragmentech zachována suchomilná stepní společenstva s větším početním zastoupením kostřavy walliské (Festuca valesiaca) a s výrazně dominujícím druhem kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola). Mezi dalšími druhy se objevuje hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), řebříček chlumní (Achillea collina), mateřídouška časná (Thymus praecox), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) a další.
Z ohrožených a vzácnějších druhů byl v okolí Sklenářky zjištěn výskyt dvojštítku hladkoplodého proměnlivého (Biscutella laevigata subsp. varia), jetelu alpínský (Trifolium alpestre), mochny písečné (Potentilla incana) nebo příjemně vonící mateřídoušky panonské (Thymus pannonicus).
Absence původního obhospodařování a obohacování půdy o dusíkaté látky v důsledku znečištěného ovzduší spolupůsobí při zarůstání těchto lokalit konkurenčně silnějšími druhy sušších až mírně vlhkých lučních společenstev, zejména ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Zarůstání se děje i ze strany teplomilných keřů zastoupených trnkou (Prunus spinosa), růží šípkovou (Rosa canina) a hlohy (Crataegus sp. div.)
Pouze ojediněle se zvláště v místech vyhlídky mezi Sklenářkou a ulicí Na Farkách (u Palírky) objevují pionýrská společenstva mělkých chudých půd na silikátových horninách s chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis) a s výskytem šťovíku menšího (Rumex acetosella), chlupáčku zedního (Pilosella officinarum), kostřavy sivé (Festuca pallens) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum).
Nejvzácněji se na místech dřívějších teras Vltavy objevují společenstva písčin, mezi typické zástupce patří paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), trávnička obecná (Armeria vulgaris), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii) a rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum) z čeledi hvozdíkovitých.
Poměrně nedoceněným územím je třešňovka u Palírky, pod ulicí Na Farkách. Vegetační pokryv tvoří rozvolněné suchomilné trávníky, místy s odkryvy písčitých půd. Za zmínku stojí výskyt bohaté populace trávničky obecné (Armeria vulgaris), zařazené mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost. Ještě v pozdním podzimu ji zde můžete nalézt kvetoucí podobně jako pavinec horský (Jasione montana). Z dalších druhů rostoucích také na písčinách se objevuje chlupáček zední (Pilosella officinarum), psineček obecný (Agrostis capillaris), jetel rolní (Trifolium arvense), silenka ušnice (Silene otites) nebo pelyněk ladní (Artemisia campestris). Místy se objevuje pilát lékařský (Anchusa officinalis) s optimem výskytu na člověkem ovlivněných stanovištích.
Pozornost si u Sklenářky a Hrachovky zaslouží výskyt bezobratlých živočichů, z nichž řada druhů zde má svůj reliktní výskyt. Vzácný je nález motýlů z čeledi nesytkovitých, zvláště druhu Chamaesphecia leucopsiformis žijícího na pryšci chvojce (Euphrobia cyparissias).
I přes velkou snahu o vyhlášení lokality v kategorii zvláště chráněného území (resp. oblasti kolem Sklenářky), nebyl tento záměr nikdy realizován. V současné době je plocha registrována jako významný krajinný prvek. Z větší části je součástí nepřístupného areálu zoologické zahrady.
Seznam vybraných taxonů nalezených v lokalitě Sklenářka a Hrachovka:
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Achillea miilefolium agg.
Agrimonia eupatoria
Agrostis capillaris
Alopecurus pratensis
Anthoxanthum odoratum
Arabidopsis thaliana
Arabis hirsuta
Arenaria serpyllifolia agg.
Armeria vulgaris
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Asperula cynanchica
Avenella flexuosa
Avenula pratensis
Berberis vulgaris
Betula pendula
Biscutella laevigata subsp. varia
Cardaria draba
Carex praecox
Centaurea scabiosa
Centaurea stoebe
Cerastium arvense
Cerastium semidecandrum
Chondrilla juncea
Corynephorus canescens
Cotoneaster integerrimus
Dianthus carhusianorum
Echium vulgare
Elytrigia intermedia
Erophila verna
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euphorbia cyparissias
Falcaria vulgaris
Festuca pallens
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Galium verum
Holosteum umbellatum
Hypericum peforatum
Jasione montana
Koeleria macrantha
Lotus corniculatus
Melica transsilvanica
Morus nigra
Myosotis ramosissima
Noccaea perfoliata
Odontites vernus subsp. serotinus
Petrorhagia prolifera
Picris hieracioides
Pilosella officinarum
Pimpinella saxifraga
Poa angustifolia
Poa bulbosa
Poa nemoralis
Polygonatum odoratum
Potentilla argentea
Potentilla incana
Potentilla recta
Pyrethrum parthenium
Pyrus communis
Quercus petraea
Quercus robur
Rumex acetosella
Sanguisorba minor
Scabiosa ochroleuca
Scleranthus perennis
Sedum acre
Silene otites
Spergula morisonii
Stachys recta
Stipa capillata
Thymus pannonicus
Veronica dillenii
Vicia hirsuta
Vicia tetrasperma
Viscaria vulgaris
Fotografováno dne 23. 4. a 15. 6. 2008.
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.