VICIA LUTEA L. – vikev žlutá / vika žltá

Syn.: Hypechusa lutea (L.) Alef., Vicia ciliata Schur, Vicia lineata M. Bieb., Vicia lutea var. glabra Regel
České mená: vikev žlutá (Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenské mená: vika žltá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeľaď: Fabaceae – bobovité / bôbovité

Vicia lutea

Rozšírenie: Druh pôvodný v južnej a západnej Európe, severnej Afrike a v Malej Ázii, z kadiaľ zasahuje do Iránu, Azerbajdžanu a Gruzínska. Vyskytuje sa tiež na Madeire a Kanárskych ostrovoch. Severná hranica prirodzeného areálu prebieha v Európe cez Britániu, Švajčiarsko, Maďarsko a Rumunsko. Zavlečený aj do iných oblastí (napr. Severná Amerika, Japonsko aj.).
V Česku i na Slovensku vzácne zavlečený v teplejších oblastiach.

Ekológia: V oblasti pôvodného výskytu rastie v krovinách, na poliach, úhoroch, v sadoch, viniciach a na okrajoch ciest. U nás obsadzuje podobné biotopy. Kvitne v máji až júli, v Stredozemí skôr.

Vicia lutea

Opis: Jednoročná alebo trváca, 30–50 mm vysoká bylina. Byľ popínavá, vystúpavá alebo priama, málo rozkonárená alebo jednoduchá, holá. Palisty vajcovité, 2–2,5 mm dlhé. Listy 4–9 jarmové, zakončené úponkom. Lístky kopijovité až podlhovasté, roztrúsene dlho pritlačene chlpaté. Kvety jednotlivo, kvetné stopky 2–4 mm dlhé, kalich 9–10 mm dlhý, holý, kališné zuby nerovnako dlhé, ± také dlhé ako kališná rúrka. Koruna 15–17(–18) mm dlhá belavá alebo žltkastá s fialovými žilkami. Struky podlhovasté 30–40 mm dlhé, dlho chlpaté, zriedka lysé, 4–10-semenné.

Poznámka: Na základe sfarbenia koruny (za čerstva a po sušení), hustoty a charakteru ochlpenia strukov sa okrem nominátneho poddruhu rozlišuje V. l. subsp. cavanillesii (Martinez) Romero a subsp. vestita (Boiss.) Rouy.

Vicia luteaVicia lutea
Vicia lutea

Foto: 30. 5. 2011 (Česko, Morava, okraj vinice pri Pouzdřanskej stepi).